Česká republika se člení na územní samosprávné celky. Základními územními samosprávními celky jsou obce, jejichž postavení, pravomoci a úkoly stanovuje zákon o obcích [8]. Stěžejním úkolem obce je péče o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. V těchto souvislostech lze dovodit, že se jedná i o záležitosti bezpečnosti.

Správu obce samostatně vykonává zastupitelstvo obce. Je to nejvyšší orgán obce. Dalšími orgány obce jsou rada obce, starosta, obecní úřad a zvláštní orgány obce, např. povodňová komise obce.

Obec spravuje své záležitosti samostatně – samostatná působnost nebo v přenesené působnosti. Za přenesenou působnost se považuje státní správa, jejíž výkon byl zákonem svěřen orgánům obce. Pro oblast řešení požární ochrany, mimořádných událostí a krizových situací jsou povinnosti stanoveny orgánům obce, zejména starostovi obce a obecnímu úřadu:

  • zákonem č. 133/1985 Sb., o požární ochraně ve znění pozdějších předpisů,
  • zákonem č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (řešení mimořádných událostí a ochrana obyvatelstva),
  • zákonem č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů (řešení krizových situací),
  • zákonem č. 254/2001Sb., o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon) - (řešení protipovodňových opatření).

Předchozí Následující