Součásti zajišťování bezpečnosti v obci je příprava obce na mimořádné události a krizové situace, dále jen „krizové situace“. Ve své podstatě se jedná o poměrně složitý mechanismus, který je v podmínkách obce uplatňován v rámci jejich možností. Zjednodušené schéma systému přípravy na krizové situace zobrazuje Obrázek 5.1.

Příprava na krizové situace se odehrává v oblasti personální, materiální, finanční, informační a teritoriální (územní).

Veškeré aktivity realizované ve fázi přípravy na krizové situace mají velmi úzkou spojitost s územím, pro které jsou připravovány. To v praxi znamená, že by měl být respektován nejen posuzovaný stav území, ale i jeho rozvoj a prováděno pravidelné ověřování dosažené úrovně připravenosti.

Připravenost na krizové situace je možné chápat jako obecnou a speciální. Pod obecnou připraveností budeme rozumět požadavky vymezené zákonem o IZS, resp. krizovým zákonem [52,53].

O speciální připravenosti budeme hovořit tehdy, je-li daná problematika ošetřena speciálním zákonem, např. v souvislosti s ochranou před požáry, ochranou před povodněmi apod.

Za přípravu obce na mimořádné události odpovídá starosta obce [53].

Samotný výkon je svěřen obecnímu úřadu, který, zejména:

• organizuje přípravu obce na mimořádné události,
• poskytuje HZS kraje podklady a informace potřebné ke zpracování havarijního plánu kraje nebo vnějšího havarijního plánu,
• seznamuje právnické a fyzické osoby v obci s charakterem možného ohrožení, s připravenými záchrannými a likvidačními pracemi a ochranou obyvatelstva; za tímto účelem organizuje jejich školení,
• vede evidenci a provádí kontrolu staveb civilní ochrany nebo staveb dotčených požadavky civilní ochrany v obci,
• je dotčeným orgánem z hlediska ochrany obyvatelstva při rozhodování o umisťování a povolování staveb, změnách staveb a změnách v užívání staveb, odstraňování staveb a při rozhodování o povolení a odstraňování terénních úprav a zařízení.

Jak již bylo zmíněno v předchozím, může obec zřítit k zajišťování přípravy na mimořádné události a plnění úkolů v ochraně obyvatelstva zařízení civilní ochrany.

Krizová karta obce

Krizová karta obce (dále jen "KKO") má poskytnout orgánům krizového řízení obce (starosta, obecní úřad) jednoduchý nástroj se základními údaji, využitelnými pro jejich rozhodování při likvidaci následků mimořádných událostí a řešení krizových situací v obci. KKO je určena pro ty obce, které nemají zákonem předepsanou jinou dokumentaci.

Zpracovatelem KKO je obec (zaměstnanec obce) za výrazné metodické pomoci příslušného územního odboru HZS kraje, ve spolupráci s příslušnou ORP.

Doporučený formát KKO:

• pro větší obce:  4 strany formátu A4 - složený dvoulist (2 strany A4 s potřebnými údaji ve formě tabulek, z druhé strany mapa A3),
• pro malé obce: 2 strany formátu A4 - jeden list (jedna strana s potřebnými údaji ve formě tabulek, z druhé strany mapa A4).

Většími obcemi jsou myšleny především města a ostatní obce zvláště zatížené možným vznikem závažné mimořádné události.

Vzorová krizová karta obce včetně návodu k vyplnění je uvedena v Příloze 1.

Krizová karta obce obsahuje údaje, které jsou uvedeny v tabulkách a na mapových podkladech:

A. Tabulky

1. Základní kontakty    
2. Tísňové linky
3. Havarijní služby
4. Rizika v obci
5. Varování a informování obyvatel obce
6. Evakuace
7. Možnosti a kapacity obce pro řešení krizových situací a dalších mimořádných událostí
8. Povodňová komise
9. Evakuační komise
10. Další údaje dle potřeb obce

B. Mapové podklady

1. Vyznačené zdroje rizik
2. Významné objekty v obci

Příklad vyplnění krizové karty obce je zřejmý z Obrázku 5.3. Počet vyhotovení krizové karty a způsob uložení se stanoví na základě místních podmínek.