Sebepojetí

Formování osobnosti zahrnuje rovněž formování celistvé představy o sobě.

Koncepce já, sebepojetí, je složitý psychologický jev, který vyjadřuje víc než prosté uvědomění se svých vlastností a případně jejich hodnocení.

Jedincova koncepce já, jeho vlastní identita, ovlivňuje veškeré chování a jednání.

Sebepojetí je souborem postojů jedince k sobě, má složku:

  • poznávací - sebepoznávání
  • emočně hodnotící - sebehodnocení
  • volní - seberealizace

Jinak lze také hovořit o třech skupinách postojů souvisejících se sebepojetí :

  • reálné já - jak člověk vidí sám sebe v přítomné době – je odpovědí na otázky: Jaký jsem? Co umím a dovedu? Kam patřím? Jaké mám postavení?
  • zrcadlové já - vyjadřující názory jedince na to, jak ho vidí ostatní lidé z jeho sociálního okolí
  • ideální já - spjaté s přáním, jaký by jedinec chtěl být, jakým a kým by se chtěl stát

Utváření sebepojetí jedince probíhá od raného dětství, v sociální interakci s osobami blízkého širšího okolí (rodiče, vrstevníci, atd.), v činnostech, kterými se zabývá.


Předchozí Následující