V běžném životě nás potká nespočet drobných událostí. Na jedné straně může jít o události příjemné, jako např. úspěšné ukončení školy, úspěchy ve sportu, narození dítěte. Na druhé straně nás mohou potkat i události méně příjemné, jako např. dopravní nehoda nebo zranění. Nevyhýbají se nám také události, které vážně ohrožují zdraví a životy většího počtu lidí a způsobují velké škody na materiálních hodnotách. Jsou to například živelní pohromy, ropné havárie či havárie v chemických závodech s únikem nebezpečných látek do životního prostředí. Takovým závažným událostem říkáme mimořádné události [17].

Ačkoliv mají občané našeho státu právo na zdravý a bezpečný život a přiměřenou ochranu své­ho majetku, přesto je řada situací, kdy je toto právo narušeno. Úkolem všech orgánů státní sprá­vy a územní samosprávy, napříč vertikálními strukturami i napříč jednotlivými resorty je činit pří­slušná opatření k omezení či  zmírnění dopadů nejrůznějších negativních jevů. [18]. To je náplní ochrany obyvatelstva.

Všude tam, kde se vyrábějí, skladují, přepravují nebo jako surovina pro další zpracování používa­jí chemické látky, může dojít k jejich úniku, různě závažnému, s různými doprovodnými negativními jevy a s různými následky na obyvatelstvo. Tyto situace mohou nastat vinou technologických havárií, nehod v silniční a železniční dopravě nebo vinou lidí (například chybnou obsluhou), často pak souběhem subjektivních a objektivních chyb a selhání. Zatím jen těžko odhadnutelné nebezpe­čí hrozí z neudržovaných a nepovolených skládek průmyslového odpadu, zejména chemického.

Další velká skupina ohrožení vyplývá z povodní, ať už z povodní přirozených, vzniklých jako následek ne­příznivých meteorologických jevů (přívalové nebo dlouhotrvající deště, silná oteplení spojená s tá­ním velkého množství sněhových a ledových hmot, zejména jsou-li spojena s deštěm) nebo povodní zvláštních, vzniklých jako následek havárie vodních děl.

Negativním fenoménem současnosti je celosvětový nárůst terorizmu s hrozbou jen těžko předvídatelných následků.

Podle české legislativy [5] se rozumí pod pojmem mimořádná událost škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací.

Mimořádná událost, při níž je vyhlášen krizový stav se nazývá krizovou situací [14].

Klasifikace mimořádných událostí

Ve většině případů se dělí mimořádné události dle příčin vzniku na přírodní - živelní pohromy nebo způsobené člověkem- civilizační mimořádné události.

Přírodní mimořádné události - živelní pohromy

Představují následky geofyzikálních procesů v zemské kůře (litosféře), na zemském povrchu (biosféře), v mořích a jezerech (hydrosféře) nebo v ovzduší (atmosféře). Živelní pohromy jsou definovány jako velké, zpravidla náhle a nečekaně se objevující neštěstí, zkáza, zpustošení či škoda způsobená přírodním živlem.

Živlem se rozumí prudký, neovladatelný přírodní jev či přírodní síla, která má zpravidla ničivé a zhoubné účinky. Vedle pojmu „živelní pohroma“ se objevuje rovněž termín „přírodní katastrofa“.

Civilizační mimořádné události (antropogenní katastrofa, havárie)

Vznikají činností člověka a představují nežádoucí provozní příhody (nehody, hromadná neštěstí) při nichž dochází k poškození strojů, budov, různých provozních, technologických, skladovacích a dalších zařízení, vozidel, letadel, lodí a dalších prostředků. Odborná literatura dále uvádí pojmy „průmyslová havárie“, „provozní havárie“, „technická havárie“ aj. Patří zde i terorismus a válka.

Mimořádné události vyvolané jinými vlivy

Některé mimořádné události nelze jednoznačně zařadit mezi přírodní či civilizační. Jedná se zejména o události vyvolané biologickým ohrožením. Mezi ně patří epidemie, pandemie, epizootie, epifytie, vliv škůdců, vetřelců a dále pylové kalamity.

Vznikají v závislosti na podmínkách prostředí enormním rozšířením určitého biologického druhu nebo mikroorganismu nad rámec únosné úrovně prostředí. Dochází k jeho přemnožení, k vytěsňování nebo poškozování ostatních členů biologického společenstva a člověka a tím k narušení stávající biologické rovnováhy systému.

Když známe příčinu a působení určitého jevu, dokážeme vyhodnotit jeho následky. Vše dohromady umožňuje najít cesty jak tyto následky minimalizovat, resp. jaká opatření k ochraně obyvatelstva přijmout k rychlému odstranění následků.


Předchozí Následující