Krizový štáb obce plní při řešení mimořádných, resp. krizových situací obdobné úkoly jako krizový štáb starosty obce s rozšířenou působností, nicméně z hlediska jejich rozsahu přiměřeně [33].

Úkoly krizového štábu tvoří činnosti spojené s přípravou a průběhem zasedání krizového štábu a činnosti představující stálou podporu krizového štábu – viz Obrázek 9.2.

Zasedání krizového štábu

V závislosti na časovém průběhu činnosti krizového štábu rozlišujeme úvodní, průběžné a závěrečné zasedání krizového štábu. Jednotlivé typy zasedání se od sebe liší zejména tím, co se v rámci nich projednává. [1]

Ze zasedání krizového štábu pořizuje Sekretariát KŠ zápis a přikládá k němu prezenční listinu účastníků zasedání. V závislosti na místních podmínkách může pořizovat též zvukový záznam, který se ukládá společně s projednávanými dokumenty.

Stálá podpora krizového štábu

Stálé činnosti krizového štábu lze roztřídit podle jejich charakteru na činnosti řídící (výkonné), administrativní (podpůrné) a poradní, a k jejich plnění vytvořit v rámci krizového štábu funkce (pracoviště):

• PS 1 - pracoviště organizace a řízení,
• PS 2 - Sekretariát KŠ,
• PS 3 - pracoviště Poradců.

 viz Obrázek 9.3.

[1] Metodický pokyn Ministerstva vnitra ČR, kterým se stanoví některé podrobnosti a doporučení k metodice práce, přípravě členů a místům zasedání krizového štábu kraje, okresu a obce ( č.j.: PO 4537/IZS-2001)

Počet osob zařazených na jednotlivá pracoviště je dán místními možnostmi. Za nejmenší, smysluplné obsazení je možné považovat složení

• Předseda krizového štábu (starosta obce, místostarosta obce),
• Krizový referent [1] (pracoviště organizace a řízení),
• Referent (zapisovatel) sekretariátu KŠ (Sekretariát KŠ).

Činnosti jednotlivých pracovních skupin je možné charakterizovat následovně.

Předseda krizového štábu

Předseda krizového štábu řídí a organizuje činnost krizového štábu. Využívá přitom sekretariát krizového štábu. Předseda krizového štábu zejména

• rozhoduje o opatřeních k řešení nastalé situace,
• rozhoduje o obsahu informací pro veřejnost a způsobu jejich poskytování,
• komunikuje se styčnými představiteli spolupracujících orgánů, okolních a nadřízených krizových štábů
• komunikuje s médií a
• zabezpečuje další úkoly nezbytné pro řešení nastalé situace.

Pracoviště organizace a řízení

Pracoviště organizace a řízení zajišťuje stálou podporu KŠ po stránce procesní, tj. hodnocení situace, příprava rozhodnutí předsedy KŠ, zabezpečení jejich realizace a kontrola plnění uložených opatření. Úkoly plní krizový referent, který zejména:

• sleduje vývoj situace, analyzuje její změny a tyto textově a graficky dokumentuje,
• vede přehledy o nasazených a disponibilních silách a prostředcích k řešení mimořádné situace,
• připravuje návrh reakce na změnu situace ve formě návrhu rozhodnutí předsedy krizového štábu a po přijetí příslušného rozhodnutí zabezpečuje jeho realizaci,
• vede Protokol o postupu řešení mimořádné situace a Situační mapu.

[1] Zde je možné využít buď připraveného pracovníka obecního úřadu nebo Specialistu OOB

Sekretariát krizového štábu

Do sekretariátu KŠ jsou zařazení referent sekretariátu KŠ, tiskový mluvčí, a další pracovníci, např. právník, kteří mohou být potřební při řešení nastalé mimořádné situace.

Pracoviště podporuje administrativně, organizačně a mediálně předsedu krizového štábu, resp. krizový štáb jako celek. Sekretariát KŠ:

• zabezpečuje komunikaci KŠ s okolím a vede základní přehled o jejím obsahu (Deník doručených a odeslaných zpráv),
• připravuje zasedání KŠ a zabezpečuje jeho řádný průběh
• pořizuje zápisy ze zasedání krizového štábu.
• vede přehled o vynakládání finančních prostředků.

Sekretariát krizového štábu rovněž zabezpečuje zprovoznění a chod pracoviště krizového štábu.

Pracoviště poradců

Pracoviště připravuje odborné podklady pro přípravu a realizaci rozhodnutí předsedy KŠ. Skupina je složená z představitelů složek bezpečnostního systému obce a zástupců dalších organizací, resp. samostatných expertů, v závislosti na druhu řešené mimořádné situace.