Povodně a záplavy ohrožují téměř 75 % zemského povrchu, jsou hrozbou pro stamilióny obyvatel Země. Z celkového počtu mimořádných událostí představují povodně více než jednu třetinu.

Povodně přestavují jednu z nejčastějších živelních pohrom i v České republice. Způsobují rozsáhlé materiální škody, ztráty na životech, dochází při nich k rozsáhlé devastaci krajiny a velkým ekologickým škodám. V době katastrofálních povodní na Moravě v červenci r. 1997 spadlo v povodí Moravy 1,5 miliardy m³ a v povodí Odry 1 miliarda m³ srážek.

Ničivá povodeň zasáhla v roce 2002 téměř celou střední Evropu (Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rakousko, Německo), značnou část západní Evropy, zejména Francii a jižní Evropu, hlavně Itálii a Španělsko. V České republice zaplavila voda rozsáhlá území v povodí Ohře, Vltavy, Labe, Otavy, Nežárky, Lužnice, Sázavy a další. Na soutoku Labe s Vltavou vznikla obří jezera. Voda se držela na zaplavených územích až několik týdnů. Průtoky v řekách dosáhly hodnot odpovídající „tisícileté povodni“. V Praze stoupla hladina Vltavy o 8 metrů, domy v jejím okolí byly zaplaveny, některé až do výše prvního patra. Byla zatopena velká část metra. Při povodních byla zasažena plocha 10 000 km² a spadlo 3 miliardy m³ srážek [18].

Českou republiku zasáhly během roku 2010 hned několikeré povodně. Na jaře byly nejvážněji postiženy především severní Morava a Slezsko, na konci prvního srpnového týdne se vylily vodní toky z břehů na severu Čech. Tam voda znovu zahrozila i koncem září, následky však naštěstí nebyly zdaleka tak vážné jako v srpnu.

Tehdy se ocitla pod vodou řada obcí, povodeň strhla celé domy, běsnícímu vodnímu živlu padly za oběť mosty, zničeny byly také klíčové úseky silnic. Škody se počítají na miliardy, vláda se proto rozhodla navrhnout speciální povodňovou daň. Povodně si vyžádaly celkem pět lidských životů. Do záchranných prací byla zapojena vedle hasičů i policie a armáda. Vrtulníky zachraňovaly lidi ze střech domů, evakuováno muselo být přes dva tisíce lidí. Už v květnu 2010 byly zaplaveny desítky obcí, včetně Troubek, které se staly symbolem povodní v roce 1997.

Bleskové povodně zasáhly Novojičínsko v noci z  24. na 25. června 2009. Voda zde zaplavila přibližně 900 domů ve 24 obcích a městech, přes čtyřicet jich nechali statici zdemolovat. Konečný účet za bleskové povodně, které nejvíce řádily právě na Novojičínsku, se vyšplhal na astronomických 3,1 miliardy korun. V celé zemi při nich dohromady zemřelo celkem 15 lidí, z toho 9 v Moravskoslezském kraji.

Podle statistiky Povodí Odry protékalo novojičínskou měřící stanicí na řece Jičínce   24. června 2009 až 340 m³ za sekundu. Přitom stoletá voda se počítá už od 194 kubíků a druhý nejvyšší průtok v historii měření byl zaznamenán při velkých moravských povodních v roce 1997, tehdy to bylo 97 m³ za sekundu.

Protipovodňová ochrana

Vodní zákon [11] rozlišuje ochranu před přirozenými a zvláštními povodněmi.

Přirozená povodeň je zvýšení hladiny vody, která se následně rozlije po zemském povrchu. Sezónní zvyšování vnitrozemských vod, vzedmutí vod během bouřek, nebo přetečení odvodňovacích či kanalizačních systémů ve městech způsobených hustým deštěm může vést k povodním, jestliže půda, vegetace, atmosféra nebo člověkem vyrobená zařízení nemohou pojmout či absorbovat přebytek vody.

V ČR vznikají povodně táním sněhu, dlouhotrvajícími dešti, nebo tvorbou ledových bariér při rozmrzání vodních toků. Časté jsou i přívalové povodně.

Lidé jsou ohroženi, je-li krajina zaplavena do výšky 1 m a rychlost proudu převyšuje 1m/s. Stavby jsou ohroženy stoupne-li hladina vody více než 3 m nad úroveň krajiny.

Zvláštní povodeň může nastat při stavbě nebo provozu vodního díla v následujících případech:

• narušením vzdouvacího tělesa (hráze vodního díla),
• poruchou hradicí konstrukce bezpečnostních a výpustných zařízení vodních děl (při neřízeném odtoku vody z nádrže)
• nouzovým řešením kritických situací z hlediska bezpečnosti vodního díla (mimořádné vypouštění vody z nádrže).

Rozsah opatření prováděných pro ochranu před konkrétní povodní se řídí nebezpečím nebo vývojem povodňové situace, která se vyjadřuje třemi stupni povodňové aktivity (SPA), kterými jsou:

a) první stupeň (stav bdělosti) nastává při nebezpečí přirozené povodně a zaniká pominou-li příčiny takového nebezpečí; tento stav nastává rovněž vydáním výstražné informace předpovědní povodňové služby.

Vyžaduje věnovat zvýšenou pozornost vodnímu toku nebo jinému zdroji povodňového nebezpečí, činnost zahajuje hlásná a hlídková služba.

Na vodních dílech nastává tento stav při dosažení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností z hlediska bezpečnosti díla nebo při zjištění mimořádných okolností, jež by mohly vést ke vzniku zvláštní povodně.

b) druhý stupeň (stav pohotovosti) se vyhlašuje, když nebezpečí přirozené povodně přerůstá v povodeň, ale nedochází k větším rozlivům a škodám mimo koryto.

Vyhlašuje se také při překročení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti.

Aktivizují se povodňové orgány a další účastníci ochrany před povodněmi, uvádějí se do pohotovosti prostředky na zabezpečovací práce, provádějí se opatření ke zmírnění průběhu povodně podle povodňového plánu,

c) třetí stupeň (stav ohrožení) se vyhlašuje při bezprostředním nebezpečí nebo vzniku škod většího rozsahu, ohrožení životů a majetku v záplavovém území.

Vyhlašuje se také při dosažení kritických hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti současně se zahájením nouzových opatření.

Provádějí se povodňové zabezpečovací práce podle povodňových plánů a podle potřeby povodňové záchranné práce, včetně evakuace.

Druhý a třetí SPA vyhlašují a odvolávají ve svém územním obvodu povodňové orgány. Podkladem je dosažení nebo předpověď dosažení směrodatného limitu hladin nebo průtoků stanovených v povodňových plánech, zpráva předpovědní nebo hlásné povodňové služby, doporučení správce vodního toku, oznámení vlastníka vodního díla, případně další skutečnosti charakterizující míru povodňového nebezpečí. O vyhlášení a odvolání povodňové aktivity je povodňový orgán povinen informovat subjekty uvedené v povodňovém plánu a vyšší povodňový orgán.

Povodeň začíná vyhlášením druhého nebo třetího SPA a končí jejich odvoláním.

Povodňové orgány

Řízení ochrany před povodněmi zabezpečují povodňové orgány. Zahrnuje přípravu na povodňové situace, realizaci protipovodňových opatření, organizaci a kontrolu všech příslušných činností v průběhu povodně a v období následujícím bezprostředně po povodni včetně řízení, organizace a kontroly činnosti ostatních účastníků ochrany před povodněmi.

Povodňové orgány se při své činnosti řídí povodňovými plány.

V období mimo povodeň (včetně I. SPA) jsou povodňovými orgány:

a) orgány obcí,

b) obecní úřady obcí s rozšířenou působností,

c) krajské úřady,

d) ministerstvo životního prostředí

Po dobu povodně (II. a III. SPA) jsou povodňovými orgány:

a) povodňové komise obcí,

b) povodňové komise obcí s rozšířenou působností,

c) povodňové komise krajů,

d) Ústřední povodňová komise.

Činnost povodňových komisí začíná zpravidla v úrovni povodňové komise obce a s rozsahem povodně se postupně zapojují další povodňové komise. Mezi povodňovými komisemi platí systém nadřízenosti a podřízenosti.

V případě vyhlášení některého z krizových stavů se povodňové orgány stávají součástí příslušných krizových štábů.

Povodňové komise začínají řídit činnosti zpravidla v případech, kdy výška hladiny nebo průtok v hlásném profilu dosáhl hodnot pro II. SPA. Povodňové komise mohou řídit činnosti i v případě že nebyl vyhlášen SPA, ale vzniklo ohrožení životů lidí a zvířat nebo majetku např. při vzniku přívalové (bleskové) povodně.

Povodňové plány

Obsahují způsob zajištění včasných a spolehlivých informací o vývoji povodně, možnosti ovlivnění odtokového režimu, organizaci a přípravu zabezpečovacích prací; dále obsahují způsob zajištění včasné aktivace povodňových orgánů, zabezpečení hlásné a hlídkové služby a ochrany objektů, přípravy a organizace záchranných prací a zajištění povodní narušených základních funkcí v objektech a v území a stanovené směrodatné limity stupňů povodňové aktivity.

Povodňovými plány územních celků jsou:

• povodňové plány obcí
• povodňové plány obcí s rozšířenou působností
• povodňové plány správních obvodů krajů
• Povodňový plán ČR (zpracovává ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s ministerstvem zemědělství a dalšími resorty)

Pro pozemky a stavby ohrožené povodněmi, které se nacházejí v záplavovém území nebo mohou zhoršit průběh povodně, zpracovávají jejich vlastníci „ostatní povodňové plány“.

Pro havárie, teroristické a válečné napadení významného vodu vzdouvajícího vodního díla s protržením hráze a následným vznikem zvláštní povodně se zpracovává samostatný plán, který se nazývá Plán ochrany území pod vybraným vodním dílem před zvláštní povodní.

Ochrana obyvatelstva při přirozené a zvláštní povodni

Opatření pro ochranu obyvatelstva lze rozdělit na:

a) preventivní opatření,

b) zajištění předpovědní a hlásné služby,

c) opatření k zajištění ochrany při II. SPA, včetně povodňových zabezpečovacích prací,

d) bezprostřední ochrana při III. SPA, včetně provádění povodňových záchranných prací,

e) opatření po povodni.

Ad a) preventivní opatření

Zahrnuje zpracování povodňových plánů, stanovení zátopových území, přípravu účastníků povodňové ochrany a obyvatelstva. Patří zde i regulace výstavby objektů v zátopových územích, zalesňování svahů, výstavba retenčních kanálů a nádrží, úpravy na vodním toku.

Na řekách jsou budována vodní díla a v záplavovém území se vymezují území určená k rozlivům povodní, která vodu zadržují a povodeň zmírňují. Jsou to např. poldry – vysušená území chráněná hrází.

Ad b) zajištění předpovědní a hlásné služby

Předpovědní povodňová služba informuje o možnosti vzniku povodně a o dalším nebezpečném vývoji, o hydrometeorologických prvcích charakterizujících vznik a vývoj povodně, zejména o srážkách, vodních stavech a průtocích ve vybraných profilech. Zabezpečuje ji Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci se správci povodí.

Hlásná povodňová služba zabezpečuje informace povodňovým orgánům pro varování obyvatelstva v místě očekávané povodně a v místech ležících níže po vodním toku. Informuje o vývoji povodňové situace a předává zprávy a hlášení potřebná k jejímu vyhodnocování a k řízení opatření na ochranu před povodněmi.

Hlásnou povodňovou službu organizují povodňové orgány obcí a povodňové orgány obcí s rozšířenou působností. Je aktivována při dosažení I. SPA. Obsahuje zejména:

• zajištění hlídkové služby při monitorování výšky vodní hladiny v definovaných hlásných profilech,
• monitorování rozsahu povodně nebo stavu staveb a zařízení ohrožených povodní povodňovými orgány.

Ad c) opatření k zajištění ochrany při II. SPA

Při druhém stupni povodňové aktivity se aktivují účastníci ochrany před povodněmi, uvádějí se do pohotovosti prostředky pro povodňové zabezpečovací práce, provádějí se opatření ke zmírnění průběhu po­vodně podle povodňového plánu.

Povodňové zabezpečovací práce zahrnují:

• zajištění průchodnosti vodních toků,
• odstraňování naplaveného materiálu z nepřístupných míst,
• rozrušování ledových ker a nápěchů,
• odstraňování konstrukcí bránících průtoku vody,
• výstavba protipovodňových hrází a mobilních hrazení,
• provizorní oprava a utěsňování narušených hrází vodních děl a hrazení vodních toků,
• zajištění zaplavení území zpětným vzdutím přes kanalizaci,
• opatření proti znečištění vody.

Povodňové zabezpečovací práce zajišťují správci vodních toků na vodních tocích a vlastníci dotčených objektů, případně další subjekty podle povodňových plánů nebo na příkaz povodňových orgánů. Zabezpečovací práce, které mohou ovlivnit odtokové podmínky a průběh povodně, musí být koordinovány ve spolupráci s příslušným správcem povodí na celém vodním toku nebo v celém povodí.

Ad d) bezprostřední ochrana při III. SPA, včetně provádění povodňových záchranných prací

Povodňovými záchrannými pracemi jsou technická a organizační opatření prováděná za povodně v bezprostředně ohrožených nebo již zaplavených územích k záchraně životů a majetku, zejména ochrana a evakuace obyvatelstva z těchto území, péče o ně po nezbytně nutnou dobu, zachraňování majetku a jeho přemístění mimo ohrožené území.

V rámci povodňových záchranných prací se provádí zejména tyto činnosti:

• evakuace osob a zvířat,
• záchrana ohrožených osob z vody nebo z nepřístupných míst,
• zabránění vzniku dalších nebezpečí v souvislosti se zaplavením objektu vodou např. evakuací cenného nebo nebezpečného materiálu,
• zabránění vniknutí vody do objektu,
• snižování hladiny odčerpáváním vody.

Ad e) opatření po povodni

Došlo-li k narušení základních funkcí území v důsledku povodně nebo jiné mimořádné události může stát poskytnout krajům, obcím, právnickým a fyzickým osobám státní pomoc (zákon č.12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou). Státní pomoc může být poskytnuta, pokud dotčená osoba doloží, že není schopna obnovit fungování z vlastních prostředků. Další náhrady se řeší cestou pojištění.

Činnost obyvatelstva před, při a po povodni

Když hrozí nebezpečí povodně je důležité:

• vytipovat si bezpečné místo, které nebude zaplaveno vodou,
• připravit si pytle s pískem na utěsnění nízko položených dveří a oken,
• nakoupit potraviny a pitnou vodu na 2–3 dny a společně s cennými věci a plynovým vařičem (či jiným nezávislým spotřebičem na vnějších dodávkách elektřiny a plynu) je přenést z přízemí a sklepů do vyšších pater domu,
• mít po ruce rádio na baterie, popř. funkční mobil ke sledování informací o vyvíjející se situaci v případě vypnutí elektrické energie,
• zkontrolovat zda jsou před účinky zaplavení zabezpečeny chemikálie, jedy a žíraviny tak, aby nedošlo ke kontaminaci vody,
• osobní automobil připravit k použití (na vyvýšeném místě v návaznosti na komunikaci),
• připravit se na evakuaci zvířat, popř. připravit zvířata na případ, že opustíme dům,
• upevnit věci, které by mohla odnést voda,
• připravit si evakuační zavazadlo a informovat se o místě dislokace evakuačního střediska.

Při povodni

• dodržovat pokyny obecního úřadu a zasahujících složek (velitele zásahu),
• při zaplavování domu odpojit přívod elektrického proudu, uzavřít hlavní přívod plynu a vody,
• při nedostatku času se okamžitě přesunout na místo (vyvýšené), které nebude zatopeno,
• při evakuaci dodržovat zásady pro opuštění bytu či domu (zabezpečit dům či byt - dveře, okna, uzavřít hlavní přívod plynu a vody), vzít evakuační zavazadla pro celou rodinu a vozidlo a přesunout se do prostoru shromaždiště.
• pokud je to možné pomáhat především nemocným a starým lidem,
• nechodit do níže položených míst, která mohou být zatopena,
• neprojíždět již zaplavená místa na kole ani v automobilu.

Pro občany postižené povodní se doporučuje:

• nechat si zkontrolovat:

              - statickou narušenost obydlí,

              · obyvatelnost bytu, domu,

              · rozvody energií (plynu, elektrické energie),

              · stav kanalizace a rozvodů vody,

• nečerpat vodu ze sklepů domů pokud neklesne hladina spodní vody (hrozí zřícení budovy),
• podle pokynů hygienika:

              · zlikvidovat potraviny a polní plodiny, které byly zasaženy vodou,

              · zlikvidovat uhynulé domácí zvířectvo, které bylo usmrceno povodní,

              · nahlásit hygienikovi výskyt úhynu cizích domácích a divokých zvířat,

              · nepít vodu z místních zdrojů, pokud hygienik vodu jako pitnou neschválí,

• informovat se o místech humanitární pomoci a v případě stavu nouze si vyžádat:

              · finanční pomoc,

              · pitnou vodu, potraviny, teplé oblečení, hygienické prostředky,

              · potřebné nářadí pro likvidaci povodňových škod,

              · další potřebné prostředky,

• při obnově studní a zdrojů pitné vody se řídit pokyny odborníků a zabezpečit:

              · vyčištění studny a odčerpání znečistěné vody,

              · chemické ošetření vody ve studni,

              · laboratorní prověření kvality vody,

              · povolení od hygienika o používání obnoveného zdroje pitné vody,

• kontaktovat příslušnou pojišťovnu ohledně náhrady škod:

              · ohlásit pojistnou událost pojišťovně v souladu s pojistnými podmínkami,

              · vyhotovit soupis škod, popřípadě je zdokumentovat (fotografie, znalecký posudek, účty, svědectví),

              · při řešení pojistné události postupovat podle pokynů pojišťovny,

• aktivně se zapojit do likvidace následků povodní:

              · informovat se o možnosti zapojit se do obnovovacích prací u pracovníků obecního úřadu a dalších pověřených pracovníků,

              · jednat s rozvahou, pomáhat sousedům, starým a nemocným lidem,

              · dodržovat pokyny územně příslušných správních úřadů,

          · dbát dodržování hygienických zásad při pracích na území zasaženém povodní a nechat si řádně ošetřit každé otevřené zranění,

          · odstranění škod způsobených povodní lze v řadě případů zvládnout svépomocí, nebezpečí z dlouhodobé práce v externích podmínkách nepodceňovat.

Specifika ochrany obyvatelstva při zvláštní povodni

Hlavní činností při vzniku zvláštní povodně je okamžitá, rychlá a úplná evakuace obyvatelstva a zvířat z ohroženého území. Čím blíže je přehrada nebo hráz, tím rychleji se musí jednat.

V případě náhlého protržení tělesa vodní nádrže nebo v důsledku přívalových dešťů obvykle vzniká přívalová vlna, která zejména v blízkosti této nádrže ohrožuje obyvatelstvo a postupně i obyvatelstvo vzdálenějších lokalit.

V blízkosti vzniku takovéto události, je nutné zanechat veškeré činnosti, opustit urychleně ohrožený prostor a vystoupit na nejvyšší místo v terénu. Je-li více času řídit se pokyny pro evakuaci.