Obnova území postiženého povodněmi se odvíjí od zdrojů financování. Mimo zdroje orgánů veřejné správy a soukromých zdrojů má významný podíl na obnově území postiženého živelní pohromou stát. Jeho povinnosti je přispět ke stabilizaci základních funkcí území narušených v důsledku živelní pohromy.

Státní pomoc při obnově území postiženého živelní pohromou

Stát může, při narušení základních funkcí území v důsledku živelní pohromy, poskytnout krajům, obcím, dalším právnickým osobám [1] a fyzickým osobám státní pomoc na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území [47].

Na poskytnutí státní pomoci není právní nárok, může se poskytnout jednorázově, a to až do výše nákladů

• na obnovu majetku poškozeného pohromou nebo
• na pořízení nového majetku, který bude plnit tutéž základní funkci jako majetek zničený pohromou.

Pro poskytnutí státní pomoci platí následující:

1. při řešení následků živelní pohromy byl vyhlášen krizový stav,
2. dotčená osoba doloží zákonem stanoveným způsobem, že není schopna vlastními prostředky obnovit majetek sloužící k zabezpečení základních funkcí v území.

Poskytování státní pomoci je vázáno na vládou schválenou strategii obnovy území.

Návrh strategie obnovy území zpracuje Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s Ministerstvem financí a ministr pro místní rozvoj jej do 20 dnů po uplynutí doby, na kterou byl vyhlášen krizový stav, předkládá vládě.

Při zpracování návrhu se vychází z přehledu o předběžném odhadu nákladů na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území, který předkládá kraj Ministerstvu financí do 7 dnů od uplynutí doby, na kterou byl krizový stav vyhlášen. Návrh je doložen stanovisky dotčených osob o možnostech krytí nákladů z vlastních rozpočtů.

Návrh strategie obnovy území obsahuje zejména

• vymezení území, na jehož obnovu může být státní pomoc poskytnuta,
• cíle, na jejichž zabezpečení může být státní pomoc poskytnuta, včetně stanovení pořadí jejich důležitosti,
• určení ministerstev, která budou o poskytnutí státní pomoci rozhodovat,
• objem finančních prostředků pro ministerstva,
• formy státní pomoci a v případě, že státní pomoc bude poskytována na základě programů, též vymezení těchto programů a určení správců,
• určení ministerstva nebo kraje odpovídajícího za koordinaci činností.

Podrobnosti jsou upraveny prováděcí vyhláškou [40] a metodikou [20].

Ostatní pomoc při obnově území postiženého živelní pohromou

Vlastníci objektů a pozemků, které byly postiženy povodní a nevztahuje se na ně statní pomoc, financují obnovu z vlastních zdrojů. K dalším možnostem financování patří finanční sbírky pořádané humanitárními organizacemi, pojištění, zahraniční pomoc a podobně.

[1] s výjimkou právnických osob hospodařících s majetkem státu,