O taktické úrovni řízení hovoříme ve spojení s místem zásahu záchranných týmů. Místo zásahu je místo nasazení jednotek a dalších složek IZS a prostor předpokládaných účinků mimořádné události. Na místě zásahu řídí činnost zúčastněných složek velitel zásahu.

Velitel zásahu

Velitel zásahu je veřejná osoba, které je ze zákona svěřeno řízení zásahu. Řízení zásahu je proces, kterým se uskutečňují rozhodnutí velitele zásahu [8]. Jejich cílem je realizovat úkoly při hašení požáru a záchranných a likvidačních pracích prostřednictvím

• řízení přímých podřízených velitele zásahu (jemu podřízených velitelů, hasičů, popř. vedoucích složek IZS),
• řízení jednotek,
• řízení součinnosti všech složek IZS pro vzájemnou koordinaci jimi prováděných záchranných a likvidačních prací (řízením je určeno chování dalších složek IZS), řízení součinnosti s dalšími právnickými a fyzickými osobami zúčastněnými na zásahu.

Podle počtu jednotek, dalších složek IZS nebo podle složitosti zásahu, využívá velitel zásahu následující strukturu řízení:

• řídí zásah sám – zpravidla u malých málo složitých mimořádných událostí, zpravidla s počtem do tří zasahujících jednotek,
• řídí zásah s k tomu vyčleněnými pomocníky – zpravidla se jedná o zásahy s nasazením tří až pěti jednotek,
• řídí zásah s podporou štábu velitele zásahu – zpravidla se jedná o zásahy s potřebou nasazení více jak pěti jednotek nebo složité zásahy s nutností užší koordinace se složkami IZS, s odborníky nebo majiteli objektu, apod.

Velitelem zásahu obvykle bývá velitel jednotky požární ochrany nebo příslušný funkcionář hasičského záchranného sboru s právem přednostního velení.

Nezávisle od předchozích variant řízení může velitel zásahu vzhledem k členitosti místa zásahu nebo taktiky zásahu zřídit sektory a úseky a určit jejich velitele.

Organizační struktura při řízení zásahu se štábem velitele zásahu, sektory a úseky je znázorněna na obrázku 6.6.

Koordinování záchranných a likvidačních prací v místě nasazení složek integrovaného záchranného systému a v prostoru předpokládaných účinků mimořádné události a řízení součinnosti těchto složek provádí velitel zásahu, který vyhlásí podle závažnosti mimořádné události odpovídající stupeň poplachu podle příslušného poplachového plánu integrovaného záchranného systému.

Štáb velitele zásahu

Štáb velitele zásahu je výkonným orgánem velitele [36]. Štáb v souladu s rozhodnutími velitele zásahu organizuje činnost jednotek na místě zásahu. Je využíván při koordinaci složek IZS a připravuje rozhodnutí velitele zásahu. Štáb tvoří:

• náčelník štábu,
• člen štábu pro spojení,
• člen štábu pro týl,
• člen štábu pro analýzu situace na místě zásahu,
• člen štábu pro nasazení sil a prostředků,
• zástupci složek IZS, v případě zásahu v rámci IZS,
• pomocníci členů štábu.

Struktura štábu velitele zásahu je zřejmá z Obrázku 6.7.

Do štábu mohou být dále zařazeny fyzické osoby a zástupci právnických osob, se kterými jednotky spolupracují na místě zásahu.

Umístění štábu určí velitel zásahu, a to obvykle v místě velitelského stanoviště.

Stanoviště štábu musí být viditelně označeno nápisem „ŠTÁB“ a zabezpečeno proti neoprávněnému vstupu nepovolaných osob a před vlivem nepříznivých klimatických podmínek. Současně musí být zajištěn náhradní mobilní zdroj elektrické energie a prostředky k odstranění technických závad na zařízeních používaných pro činnost štábu.