Při posuzování rozsahu následků mimořádných událostí v obci nestačí znát možné nebezpečí (mimořádné události), ale nutno sledovat další údaje. Zde můžeme využít několik přístupů. Tím nejjednodušším je statistické sledování výskytu mimořádných událostí v území. Za zvolené období sledujeme, kolikrát sledovaná mimořádná událost nastala, jaké byly škody, kolik osob bylo usmrceno, zraněno apod. Příkladem takového sledování jsou údaje uvedené v Tabulce 1.

Tabulka 1 – Příklad sledování výskytu požárů v ČR [1]

Stanovení postupů a opatření ke zmírnění následků mimořádných událostí a k přípravě na zdolávání jejich následků jsou nutné další informace. Postup k získání dalších informací označujeme jako analýzu a hodnocení rizik.

Analýzou rizik rozumíme komplexní popsání existujících a reálných rizik plynoucích z možného ohrožení obyvatel, majetku nebo životního prostředí. Analýza rizik má časově omezenou platnost, protože vychází ze skutečností ověřených či známých v době zpracování. Pokud nastanou změny významně ovlivňující závěry analýzy rizik, je potřebné analýzu rizik aktualizovat.

Vzhledem ke složitosti a rozmanitosti MU nelze vytvořit žádný obecný postup pro provedení analýzy rizik. Z tohoto důvodu v současné době existuje celá řada metod pro analýzu a hodnocení rizik. Při zvolení metody je nutné především zhodnotit, k čemu mají výsledky analýzy rizik sloužit.

[1] Statistická ročenka Česká republika 2012, dostupné z http://www.hzscr.cz/soubor/informacni-servis-statistiky-rocenka-2012-pdf.aspx