Funkcionář SDH › Metodický manuál pro přípravu specialistů ochrany obyvatelstva
2.4 Systém krizového řízení
Krizovým řízením [1] ve veřejné sféře se rozumí souhrn činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a na plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s přípravou na krizové situace a jejich řešením, nebo ochranou kritické infrastruktury – viz Obrázek 2.1.
[1] § 2 písm. a) zákona č. 240/2000 Sb.
Orgán krizového řízení je zákonem stanovený orgán veřejné správy. [1] Systém krizového řízení státu rozlišuje orgány krizového řízení s celostátní působnosti a orgány krizového řízení s územní působnosti. Situaci zjednodušeně znázorňuje schéma na Obrázku 2.2.
[1] Hlava II zákona č. 240/2000 Sb.
Krizové řízení je spojeno s přípravou na vyhlášení a vyhlášením krizových stavů. Rozlišujeme
- stav nebezpečí [53],
- nouzový stav [38],
- stav ohrožení státu [38] a
- válečný stav [37].
Vyhlášení krizového stavu představuje vymezení souboru opatření (krizová opatření), která platí omezenou dobu na vymezeném území, a která mají umožnit překonání situace, která nastala v souvislosti se vznikem mimořádné události velkého rozsahu, narušením kritické infrastruktury nebo výskytem jiného nebezpečí – viz Obrázek 2.3.
Dosud nejčastěji vyhlašovaným krizovým stavem byl stav nebezpečí a nouzový stav, a to v souvislosti s výskytem živelních pohrom.