Zasypání a zavalení při výkopových pracích vznikne při náhlém uvolnění nesoudržného materiálu (zeminy, suti apod.) Zejména je nutno počítat s tímto nebezpečím při výkopových pracích, odstraňování sutin, zásahu v blízkosti podmáčených svahů apod.

Z hlediska postupu jednotek požární ochrany u zásahu, při kterém došlo, nebo hrozí nebezpečí zasypání a zavalení je nutno dodržovat některé zásady:

• v ohroženém prostoru nasadit pouze nejnutnější počet hasičů,
• zajistit dohled nad zasahujícími hasiči a v bezprostředním okolí místa zásahu,
• zajistit možnost bezpečného úniku zasahujících  hasičů,
• před vstupem do výkopu, nebo jámy vytvořit provizorní vyztužení – zapažení stěn proti sesunutí,
• zajistit hrany výkopů, omezit jejich zatížení, popřípadě zajistit jejich vyztužení,
• omezit pohyb techniky, osob v bezprostřední blízkosti výkopů.

Práce při tomto typu zásahu bývá náročná, neboť zpravidla se záchranou osob je nutno provádět také dodatečné zajištění výkopu proti dalšímu sesutí. Práce spočívá většinou v ručním odklizení sesutého materiálu.

Z hlediska pohybu  v okolí výkopu a provádění zajišťovacích prací, je nutno počítat s omezením v podobě narušených hran výkopů, omezení přístupu z důvodu nahromadění již odtěžené zeminy apod. Přístup k výkopu se provádí postupně. K rozložení hmotnosti zasahujících hasičů je nutné využít dostupné prostředky – prkna, fošny, žebříky apod. Je také vhodné umístit fošny, nebo jiné prostředky na okraj výkopu, odkud se budou provádět práce k zajištění výkopu, čímž dojde k rozložení zatížení hrany při práci.

K zajištění výkopů je možné využít prvky standardních zajišťovacích systémů. Kromě stojek využívají tyto systémy opěrné „velkoprostorové“ desky a prkna, které se vloží do výkopu a následně se pomocí stojek (rozpěr) upnou do stěn výkopu a tím zajistí prostor proti sesuvu. Ve stavebnictví existuje také celá řada dalších systému k zajištění výkopu a pracovních jam proti sesunutí.     

Stěny výkopů a pracovních jam je nutné zajistit pomocí dřevěných konstrukcí tzv. pažení. Z hlediska konstrukce je možno vytvořit vodorovné pažení, svislé pažení, příložné pažení, hnané pažení apod. Volba konstrukce pažení závisí na hloubce a šířce výkupu, druhu zeminy a dalších faktorech.

Pro vytvoření konstrukce pažení se zpravidla používají:

• fošny tl. 40 – 80 mm, š 150 – 250 mm, dl. 4 -5 m
• hranoly
• kuláče

Pro zajištění výkopu při záchranných pracích nebude vždy možné zajistit plnohodnotně stěny výkopu proti dalšímu sesunutí zeminy standardní konstrukcí pažení. Ať již z důvodu množství sesunuté zeminy, rozměrů narušeného výkopu apod. Vždy je ale nutno provést opatření k zamezení dalšího sesuvu, zejména s ohledem na prováděné záchranné práce s využitím prvků a postupů pro budování standardního zajištění výkopu. Pokud není na místě zásahu žádný vhodný materiál, je nutno využít dostupné technické prostředky jako nastavovací žebříky, trhací háky, lana apod.

Příklad vytvoření konstrukce zajištění výkopu:

U dna výkopu se k oběma podélným stěnám osadí první vodorovné pažiny (fošny) a převážou se svislými svlaky z hranolů ve vzdálenosti 1,5 – 2 m. Tyto hranoly se spustí svisle ke dnu výkopu. U dna výkopu se rozepřou vodorovnou rozpěrou z kuláčů nebo hranolů a pokračuje se v zasouvaní dalších fošen a rozpěr až po vrchol výkopu. Horní hrana zajišťovací konstrukce by měla převyšovat výkop nejméně o 150 mm. Počet rozpěr se volí s ohledem na šířku výkopu a druhu zeminy.

Pro zajištění výkopu při záchranných pracích nebude vždy možné zajistit plnohodnotně stěny výkopu proti dalšímu sesunutí zeminy standardní konstrukcí pažení. Ať již z důvodu množství sesunuté zeminy, rozměrů narušeného výkopu apod. Vždy je ale nutno provést opatření k zamezení dalšího sesuvu, zejména s ohledem na prováděné záchranné práce s využitím prvků a postupů pro budování standardního zajištění výkopu. Pokud není na místě zásahu žádný vhodný materiál, je nutno využít dostupné technické prostředky jako nastavovací žebříky, trhací háky, lana apod.