Obsahem preventivně výchovné činnosti k tomuto tématu je problematika ochrany obyvatelstva při vichřici, orkánu, blesku, silných mrazech a sněhové kalamitě.

Vhodné zdroje pro přípravu instruktora (lektora)

• Text z metodického manuálu pro přípravu preventistů ochrany obyvatelstva, kapitola 3, část  Atmosférické poruchy, z ní části Vítr, Silné mrazy, Sněhové kalamity a Blesk
• webové stránky s uvedením letáku „Orkán, tornádo. Jak se chránit a co dělat“ [63].

PŘÍKLADY

a) Beseda s občany na téma „Atmosférické poruchy a jak se při nich chránit“

Úvod

Některé prvky počasí mohou ohrozit životy, zdraví a majetek obyvatelstva. Patří zde např. silný vítr, sucho, extrémní chlad či vedro nebo blesk.

Vstupní informace k silnému větru:

Vítr sám o sobě nepředstavuje pro člověka bezprostřední nebezpečí. Nebezpečný se stává se zvyšováním své síly a rychlosti zejména tím, že působí na předměty a objekty v okolí člověka. Může lámat větve, vyvracet stromy, ničit budovy, elektrická vedení, telefonní linky apod. Například v roce 2004 postihla mimořádně ničivá vichřice území Moravskoslezského kraje a Olomouckého kraje a zpustošila i část Tater na Slovensku.

 Vítr začíná dělat škody od rychlosti 20 m/s (cca 72 km/hod). Při rychlosti 44 m/s (cca 160 km/hod) může být člověk vyzdvižen a nesen větrem.

Otázky pro účastníky

1. Jak se můžeme dozvědět, že hrozí vichřice?

Odpověď:

• Český hydrometeorologický ústav cestou televize a rozhlasu nebo na svých webových stránkách předává informace o hrozbě silného větru, vichřice.
• může být využit i varovací systém  - „mluvící“ sirény nebo místní rozhlas

2. Co bychom měli udělat při výstrahách vzniku vichřice nebo orkánu?

Odpověď:

• preventivně zajistit okna a dveře,
• odstranit nebo upevnit volně položené předměty (např. květináče, zahradní nábytek) které mohou v důsledku větru ohrožovat okolí,
• zvláštní pozornost věnovat volně ležícím plechům, skleněným výplním nebo jiným pevným a ostrým předmětům, z nichž se za silného větru stávají smrtící zbraně.
• získávat další informace zejména sledováním zpráv v rozhlase a televizi.

 3. Co dělat nebo nedělat, když nás vichřice zastihne venku?

Odpověď:

• je-li to možné, vyhledat uzavřenou budovu a v ní přečkat,
• nejlepší je ukrýt se ve sklepě, který je umístěn pod úrovní terénu,  
• neschovávat se pod stromy, nebo v okolí vyšších a starších budov, u kterých hrozí stržení střešní krytiny (tašky, plechy)
• nezdržovat se v blízkosti větších stromů, rozhodně nechodit do lesa,
• dávat pozor na možnost pádu elektrického vedení, nedotýkat se a nepřibližovat se k němu.

4. Co dělat nebo nedělat, když nás vichřice zastihne v autě?

Odpověď:

• za jízdy autem snížit rychlost,
• neparkovat pod stromy či v blízkosti něčeho, co hrozí zřícením např. vysoké sloupy.

Vstupní informace k silným mrazům

Dlouhotrvající silné mrazy, to jsou teploty od minus 12^oC a nižší, znamenají ohrožení obyvatelstva, které může vést až k úmrtí v důsledku podchlazení. Mráz může způsobit zdravotní problémy zejména seniorům, dětem a nemocným lidem, ale ohroženi jsou i řidiči z důvodu vzniku náledí.

5. Jak se chránit při silných mrazech pokud je nutné vyjít ven?

Odpověď:

• teple se oblékat, nejlépe do několika vrstev oblečení, a nezapomínat na rukavice a čepice,
• malé děti, starší lidé a nemocní by měli omezit pobyt venku na minimum,
• proti prochladnutí pomáhá tělesný pohyb, teplý nápoj a jídlo,
• nekonzumovat alkohol; rozšiřuje cévy a tím dochází k vyšším tepelným ztrátám, i když máme pocit tepla,
• opatrnost na silnicích, chodnících (nebezpečí zlomenin),
• nechodit pod namrzlým elektrickým vedením,

Vstupní informace k sněhové kalamitě

Intenzivní sněžení, podobně jako slabší sněžení spojené s větrem, je nebezpečný povětrnostní jev. Nová sněhová pokrývka i navátý sníh vedou ke zhoršení sjízdnosti komunikací a ke sněhovým kalamitám, které ovlivňují dopravu všeho druhu.

6. Jak se dozvíme, že hrozí sněhová kalamita?

Odpověď:

• výstražné informace ČHMÚ na sněhové jevy jsou vydávány zpravidla s předstihem 36 až 12 hodin. Vydávají se na novou sněhovou pokrývku, silné sněžení, sněhovou bouři a sněhové jazyky a závěje.
• dozvíme se o nich z rozhlasu nebo televize.

7. Jaká opatření by měl udělat řidič, který potřebuje nutně jet a ví, že hrozí sněhová kalamita?

Odpověď:

• volit maximálně opatrný způsob jízdy přizpůsobený aktuálnímu stavu vozovky i povětrnostním podmínkám,
• teplo ve vozidle přispívá k větší únavě, ospalosti a malátnosti, proto i v zimě je vhodné občas zastavit a projít se na vzduchu nebo alespoň otevřít okénko,
• je vhodné mít ve vozidle teplé oblečení (uvíznutí a čekání pouze v košili by mohlo být velmi nepříjemné) a alespoň malou zásobu nápojů a občerstvení,
• vedle škrabky na okna a košťátka na sníh jsou vhodné sněhové řetězy,
• mít dostatek benzínu v nádrži tak, aby bylo možné při čekání v koloně automobil vytápět.

8. Na co bychom si měli dát pozor všichni při chůzi venku?

Odpověď:

• vyhýbat se místům kde hrozí pád sněhu ze střech, stromů, sloupů

Vstupní informace k blesku

Elektrické výboje (blesky) představují rizikový faktor všech bouřek. Za bouřky není žádné místo absolutně bezpečné, existují jen místa poměrně bezpečná (například dobře uzemněné zděné, kamenné nebo železobetonové budovy nebo automobily s uzavřenou plechovou karosérií), a naopak jsou místa vysloveně riziková.

Základním pravidlem je skutečnost, že blesk postupuje cestou nejmenšího odporu, tedy hledá si co nejvodivější cestu do země. Proto nejčastěji zasáhne nejvyšší nebo nejvíce vodivé objekty v krajině. Toto však není absolutním pravidlem, často totiž nelze odhadnout, jaká dráha bude pro blesk nejvýhodnější.

Obecně však platí, že během bouřky bychom se měli vyvarovat situaci, při které se člověk stává doslova hromosvodem (ať již z důvodu nejvyšší polohy v okolí či z důvodu zvyšování své vodivosti). Situace se stává nebezpečnou v okamžiku, kdy jsou již vidět jednotlivé blesky, přičemž akutní nebezpečí začíná hrozit, když je slyšet i hřmění. Riziko je tím větší, čím kratší je čas mezi okamžikem výboje blesku a okamžikem zahřmění a čím hlasitější je zahřmění. Zásady opatrnosti platí rovněž tehdy, když se bouřka jeví jako relativně vzdálená (zejména po předcházejících vydatných srážkách, kdy se může zdát, že bouřka již odchází). Bezpečnostní pravidla je vhodné zachovávat po dobu alespoň 20 až 30 minut od posledního blesku či zahřmění.

9. Jsme v otevřené krajině a zastihne nás bouřka. Co uděláme pro svoji ochranu?

Odpověď:

• vyhledat co nejnižší polohy (údolí, úvozy, apod.), je však nutné zvážit riziko možnosti náhlého přívalu vody,
• na vyvýšených místech je vhodné zaujmout co nejnižší polohu, avšak ne vleže, protože je nutné mít co nejmenší kontakt těla se zemským povrchem, vhodný je podřep,
• pokud jsme ve skupině, je vhodné se rozdělit a především nebýt v tělesném kontaktu; tím se eliminuje riziko zasažení větší skupiny osob elektrickým výbojem a zároveň je větší pravděpodobnost možnosti poskytnutí první pomoci prostřednictvím nezasažené osoby.

10. Co bychom neměli dělat při bouřce v otevřené krajině?

Odpověď:

• pohybovat se na jakémkoliv vyvýšeném místě; zvláště nebezpečný je pohyb na horském hřebeni a na vrcholech hor,
• pobývat na vodní hladině jako plavec, v člunu, surfu apod.,
• pohybovat se když máme u sebe větší kovové předměty nebo se jich dotýkáme,
• pohybovat se pod vzrostlejšími stromy, některé i nižší stromy mohou mít hlubší kořeny než případně jiný okolní vyšší porost a proto mohou být výrazně vodivější,
• pohybovat se v blízkosti jakýchkoliv stožárů (nejen kovových), sloupů veřejného osvětlení, elektrického vedení apod.,
• jízda v/na jakýchkoliv otevřených vozidlech, jízdních kolech a motocyklech,
• pobývat pod skalními převisy, ve vchodech do jeskyní, šachet apod.

11. Co udělat pro svoji ochranu při bouřce doma?

Odpověď:

• v budově zavřít okna, zdržovat se uprostřed místnosti na suchém místě, dále od kamen, vodovodu, elektrického vedení, zásuvek, elektrických spotřebičů a telefonů,
• zabránit poškození domácích přístrojů, vypnout je ze sítě, zejména ty, jejichž součástí je obrazovka.

12. Co bychom neměli dělat při bouřce doma?

Odpověď:

• vedení hovoru prostřednictvím pevných telefonních linek (i z uzavřených chráněných místností),
• práce s PC (může vyřadit dobíjení prudkým poklesem proudu),
• používání elektrospotřebičů připojených k rozvodné síti,
• tělesný kontakt s vodou z vodovodních rozvodů.

13. Co udělat pro svoji ochranu při bouřce v automobilu?

Odpověď:

• být během bouřky v automobilu pokud má uzavřenou plechovou karosérií,
• v případě jízdy s dostatečným časovým předstihem před bouřkou je vhodné zatáhnout nebo demontovat všechny externí antény, uzavřít okna a zbytečně se nedotýkat kovových částí karosérie,

14. Proč dávat pozor při výstupu z auta?

Odpověď:

• Je nebezpečné vystupovat z automobilu v blízkosti bouřky, především pokud jsou pneumatiky a okolní terén ještě suché. Za mokra je riziko iniciace výboje výrazně nižší.

b) Letáky

Na internetových stránkách hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje [65] je přístupný leták „Orkán, tornádo. Jak se chránit a co dělat“.

c) Relace (zpráva) do místního (regionálního) rozhlasu, popř. kabelové TV

Vážení občané,

vzhledem ke zvyšující se hrozbě vichřice, která může zasáhnout i naši obec doporučujeme preventivně zajistit okna a dveře.

 Odstraňte nebo upevněte volně položené předměty např. květináče, zahradní nábytek, které mohou v důsledku větru ohrožovat okolí. Zvláštní pozornost věnujte volně ležícím plechům, skleněným výplním nebo jiným pevným a ostrým předmětům, které při vichřici mohou způsobit vážná zranění.

Pokud Vás vichřice zastihne venku, snažte se schovat v nejbližší budově a v ní přečkat největší nápor větru. Nejlepším úkrytem je sklep pod úrovní terénu.  Neschovávejte se pod stromy, nebo v okolí vyšších a starších budov, u kterých hrozí stržení střešní krytiny, jako jsou tašky nebo plechy. Pozor také na stržené elektrické vedení.

V případě ohrožení volejte čísla tísňového volání 112, 150, popř. 158. Při zranění volejte linku 155. Dbejte na vlastní bezpečnosti a bezpečnosti svých blízkých.