Terorismus je násilné jednání, kterým se určitá skupina snaží prosadit své názory silou, zastrašováním a násilím. Projevuje se nejčastěji útoky na civilní cíle se záměrem co nejvíce vyděsit obyvatelstvo a způsobit co největší škody. Častým cílem teroristických útoků se stávají letadla, jelikož jejich únos se snadno stane předmětem televizního vysílání a dostane se mu značné medializace. Nejničivější teroristický útok v historii byl útok na World Trade Center v USA 11. září 2001 [32].

Útok z 11. září 2001 byl sérií koordinovaných teroristických útoků. Podle oficiálního vyšetřování byla 3 komerční letadla unesena 19 muži z islámské (teroristické) organizace  al-Káida. 2 letadla narazila do Světového obchodního centra v New Yorku a způsobila pád obou jeho věží. Třetí letadlo narazilo do budovy Pentagonu ve Virginii. Čtvrté letadlo spadlo do neobývané oblasti Pensylvánie. Útoky si vyžádaly 2995 obětí.

Cílem teroristů je upozornit na sebe, zastrašit a uškodit tak, aby to otřáslo veřejným míněním v postižené zemi. Proto se zaměřují na místa, kde mohou zasáhnout co nejvíce osob (hustě zalidněná velká města, dopravní infrastruktura, turistická centra) nebo způsobit co největší škody a to nejen materiální, ale i kulturní, historické apod. Jako příklad lze uvést teroristické útoky v Madridu a Londýně [32].

Ráno 11.března 2004 v ranní dopravní špičce byl proveden útok v Madridu v několika vlacích spojujících předměstí s centrem. Teroristé použili 13 časovaných bomb ukrytých ve sportovních taškách. Jako výbušnina byl použit dynamit, koupený na černém trhu ve Španělsku od zaměstnance dolu a jako časovače byly použity mobilní telefony. Bylo usmrceno 191 osob, 2057 bylo zraněných.

Rovněž v Londýně došlo k útoku v ranní dopravní špičce. Událost se stala dne 7. července 2005  jako  série explozí v metru a v jednom autobuse. Počet mrtvých byl 56 a zraněných asi 700.

V současné době dochází k posunu od klasického terorismu (zakládání požárů, použití střelných zbraní, výbušnin a braní rukojmí) k novým formám, jejichž nebezpečnost je řádově vyšší. Je to dáno možnostmi zneužití kvalitativně nových prostředků a zbraní, včetně zbraní hromadného ničení. V této souvislosti se hovoří o tzv. superterorismu.

Zneužití zbraní hromadného ničení při teroristických útocích má reálný základ. Je podporován rostoucí dostupností know-how, technologií, materiálů dvojího užití (pro civilní i bojové účely) a mobilitou vědců zejména z oblastí bývalého Sovětského svazu (např. účast 2 vědců na přípravě útoku sarinem na tokijské metro sektou Óm šinrikjó). Toto tvrzení podporuje vyjádření expertů, kteří kalkulují, že pro operace velkého rozsahu proti civilnímu obyvatelstvu mohou náklady na ztráty činit 2000 dolarů na km2 při použití konvenčních zbraní, 800 dolarů při použití jaderných zbraní, 600 dolarů při použití chemických zbraní (nervově paralytických látek)  a 1 dolar při použití biologických prostředků.

Při útoku sarinem dne 20.března 1995 (ranní dopravní špička v metru) v Tokju zemřelo 12 osob a cca 5000 bylo zasažených. Šlo o pět koordinovaných akcí, kdy v pěti soupravách 3 tras metra byl vypuštěn sarin. Tato nervově-paralytická otravná látka  byla v plastových taškách, které členové sekty propíchli a sarin pomalu vytékal na podlahu souprav metra [32].

Ochrana obyvatelstva v případě teroristických útoků a jiných násilných aktů či jejich hrozeb [18]

Tato opatření ochrany obyvatelstva lze rozlišit podle druhu použitých prostředků:

a) při použití výbušnin

• varování a informování obyvatelstva a vyrozumění odpovědných orgánů,
• zamezení případného šíření ohně,
• uzavření prostoru útoku,
• regulace pohybu osob a dopravních prostředků,
• zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti,
• včasné vyvedení osob z ohrožených míst z důvodu požáru nebo nebezpečí zřícení zbytků poškozeného objektu (může hrozit i únik plynu, zasažení elektrickým proudem atd.),
• poskytnutí zdravotnické pomoci,
• zabezpečení nouzového přežití osobám bez přístřeší (např. při výbuchu v hotelu nebo v obytném domě),
• odstraňování následků s důrazem na zamezení druhotných účinků,
• zamezení vstupu osobám, které neprovádí záchranné a likvidační práce.

b) při zneužití zbraní hromadného ničení či jiných jaderných, radiologických, chemických a biologických zbraní, prostředků či materiálu

Základní opatření jsou stejná jako u použití výbušnin. K dalším opatřením patří zejména:

• monitorování situace,
• dekontaminace osob, objektů, dopravních prostředků, terénu,
• regulace distribuce a používání potravin, krmiv a vody,
• vyhlášení karantény, profylaxe (konkrétní ochrana před určitou nemocí) a další zdravotnická opatření (u biologických prostředků).

Základní pravidla chování obyvatelstva po teroristickém útoku:

• zachovat klid, snažit se o sebekontrolu zejména při opouštění uzavřeného prostoru (nádraží, vagon, objekt - ne všichni se budou pohybovat stejně rychle jako např. staří, ranění, děti),
• pokud nehrozí další nebezpečí zůstat při zranění na místě,
• zavolat na tísňovou linku (112) a říct co se stalo, co je s lidmi, kde se to stalo a svůj kontakt,
• sledovat informace pracovníků daného objektu (metro, nádraží,…) popř. záchranářů,
• podle možností poskytovat pomoc raněným a handicapovaným,
• nezdržovat se v místě útoku (pokud nejsme zraněni),
• použít jednoduchou improvizovanou ochranu dýchacích cest (kapesník, textilii nejlépe navlhčenou) popř. očí – silonový sáček apod. (při výbuchu není hned zřejmé co bylo použito),
• poskytovat informace o útoku či útočnících orgánům činným v trestním řízení (zejména Policii) a o následcích záchranářům (místa kde jsou ranění),
• nedotýkat se podezřelých předmětů a hlásit všechny podezřelé skutečnosti.

Některá ohrožení nemusí být způsobena přímo teroristy, ale i jinak nebezpečnými osobami, které může uspokojovat lidský strach, chtějí se mstít nebo „jen“ na sebe upozornit. Jedná se např. o :

• nález podezřelých předmětů nebo nevybuchlé munice,
• obdržení podezřelé zásilky,
• oznámení o uložení bomby

Nález podezřelého předmětu nebo nevybuchlé munice

Na veřejně přístupném místě (prostředky veřejné dopravy, nádraží, čekárna na úřadě nebo ve zdravotnickém zařízení atd.) je umístěn podezřelý předmět, k němuž se nikdo nehlásí a mohl by být nebezpečný. Vedle nebezpečných chemických, biologických nebo radioaktivních látek by se mohlo jednat o tzv. nástražné výbušné systémy, a to jak časované nebo sestavené tak, aby vybuchly při nárazu, doteku nebo prostřednictvím rádiového signálu. Stejně tak je možné, např. při stavebních pracích, narazit na nevybuchlou munici.

Postup z hlediska sebeochrany:

• s podezřelým předmětem nemanipulujeme a nedotýkáme se ho,
• o nálezu vyrozumíme Policii ČR nebo Hasičský záchranný sbor ČR nebo tísňovou linku 112; předmět jim podrobně popíšeme (vzhled, nápisy, chemické značky či číslice na obalu),
• o situaci informujeme i další odpovědné osoby v místě nálezu (řidiče prostředku hromadné dopravy, personál nádraží, úřadu, nemocnice, školy, resp. osoby v blízkosti předmětu).

Podezřelá poštovní zásilka (dopis, balíček)

Nejznámějším příkladem jsou antraxové útoky v roce 2001 v USA. Byly při nich rozeslány dopisy, které obsahovaly smrtelně jedovaté spóry antraxu. Pri těchto útocích se antraxem nakazilo 22 osob z nichž 5 zemřelo. Po počátečním podezření, že za útokem stáli islamističtí teroristé, se po létech vyšetřování ukázal jako nejpravděpodobnější pachatel armádní vědec a odborník na biologické zbraně Bruce Edwards Ivins, který spáchal v červenci 2008 sebevraždu.

Určit, zda jde nebo nejde o podezřelou poštovní zásilku je složité. Je nutné zvážit skutečnosti, které mohou vést k názoru, že se jedná o podezřelou zásilku. Takovým znakem může být to, že se jedná o předmět od neznámého či anonymního odesílatele s podezřelým rukopisem či výhrůžným textem na zásilce, zapáchající zásilku nebo zásilku, z níž trčí dráty nebo se ozývá podivné tikání. Při otevření zásilky to může být např. podezřelá sypká hmota nebo jakýkoliv podezřelý předmět.

Postup z hlediska sebeochrany:

• s podezřelou zásilkou netřepeme ani nevyprazdňujeme její obsah,
• uložíme opatrně obálku nebo balíček do igelitového pytle nebo jiného vhodného kontejneru,
• poté opustíme místnost,
• umyjeme si ruce vodou a mýdlem,
• událost ohlásíme na tísňovou linku Policie ČR nebo Hasičského záchranného sboru. Policie ČR nebo Hasičský záchranný sbor ČR od nás zásilku převezmou a odvezou ji k ověření obsahu. Rozhodně s sebou na policejní nebo požární stanici podezřelou zásilku nenosíme či nevozíme.

Anonymní oznámení o uložení bomby

Událost oznámit na tísňovou linku 112, linku Policie ČR nebo Hasičského záchranného sboru ČR, kde se prověří, zda je anonymní oznámení skutečné nebo falešné.

Pokud anonymní oznámení o uložení bomby nebo třaskaviny prověřuje Policie a další složky v budově (objektu) kde se nacházíme:

• opustíme budovu a následujeme ostatní evakuované do předem vyhrazených prostor nebo se vzdálíme co nejdále od tohoto místa,
• nezdržujeme se v blízkosti možného ohrožení i přesto, že nás naše zvědavost nutí zůstat v blízkosti tohoto nebezpečného místa,
• při odchodu z budovy vezmeme s sebou osobní doklady a dodržujeme pokyny bezpečnostních složek.