Obecné a speciální úkoly jednotek sboru dobrovolných hasičů v oblasti ochrany obyvatelstva

Obecné úkoly jednotek SDH pro potřeby svého zřizovatele (místní působnost) a speciální úkoly předurčených jednotek pro ochranu obyvatelstva (územní působnost) lze rozdělit podle následujících opatření:

1. Záchranné a likvidační práce - 1a) Záchranné a likvidační práce (obecně); 1b) Činnost jednotek před, při a po povodni
2. Varování obyvatelstva
3. Evakuace
4. Nouzové přežití a humanitární pomoc
5. Opatření při úniku nebezpečných látek
6. Dekontaminace
7. Zajištění narušených konstrukcí
8. Posttraumatická péči a psychosociální pomoc

Ad 1 Záchranné a likvidační práce

1a) Záchranné a likvidační práce (obecně)

K obecným úkolům jednotek patří:

• technická pomoc při odstraňování následků mimořádných událostí,
• protipovodňová ochrana v obci,
• čerpání vody,
• pomoc při pátrání a vyhledávání osob,
• poskytování první předlékařské laické pomoci v rozsahu laické resuscitace, stabilizace, zastavení krvácení, ošetření popálenin a omrzlin.

Ke speciálním úkolů předurčených jednotek patří:

• záchranné práce při dopravních nehodách (předurčenost „C“),

• záchranné práce při haváriích nebezpečných látek (základní jednotka „Z“),

• technická pomoc při odstraňování následků mimořádné události:

- vyprošťování osob a zvířat z trosek nebo nedostupných míst,

- transport raněných z místa mimořádné události do shromaždiště a třídění raněných,

- provizorní stabilizace trosek a stavebních konstrukcí,

- pomocné práce u speciální techniky (např. vazači),

- zajišťování pomocných prací při odstraňování následků povodní, vichřic apod.,

• protipovodňová ochrana a povodňové záchranné práce.

1b) Činnost jednotek před, při a po povodni

Rozsah činnosti se řídí nebezpečím nebo vývojem povodňové situace, která se vyjadřuje třemi stupni povodňové aktivity (SPA), kterými jsou:

• první stupeň (stav bdělosti) – nastává při nebezpečí vzniku povodně, činnost zahajuje hlásná a hlídková služba,
• druhý stupeň (stav pohotovosti) – vyhlašuje se, když nebezpečí povodně přerůstá v povodeň, ale nedochází k větším rozlivům a škodám mimo koryto; uvádějí se do pohotovosti prostředky na zabezpečovací práce, provádějí se opatření ke zmírnění průběhu povodně podle povodňového plánu,
• třetí stupeň (stav ohrožení) – vyhlašuje se při bezprostředním nebezpečí nebo vzniku škod většího rozsahu, ohrožení životů a majetku v záplavovém území; provádějí se povodňové zabezpečovací práce podle povodňových plánů a podle potřeby záchranné práce nebo evakuace.

Druhý a třetí SPA vyhlašují a odvolávají povodňové orgány. Z právního hlediska povodeň začíná vyhlášením druhého nebo třetího SPA a končí jejich odvoláním [11].

Hlásná a hlídková služba

V rámci zajištění hlásné povodňové služby se jednotka SDH obce podílí na:

• hlídkové službě (na profilech kategorie B a C, případně na určeném místě),
• technické pomoci povodňovému orgánu při monitorování rozsahu povodně nebo stavu staveb a zařízení ohrožených povodní s využitím speciální techniky (vozidla, výšková technika, čluny, osvětlení apod.),
• varování a informování obyvatelstva.

Povodňové zabezpečovací práce

Povodňovými zabezpečovacími pracemi jsou technická opatření prováděná při nebezpečí povodně a za povodně ke zmírnění průběhu povodně a jejích škodlivých následků. Povodňový orgán obce po dohodě s velitelem jednotky SDH obce stanoví způsob a rozsah zajištění povodňových zabezpečovacích prací, na kterých se bude místní jednotka podílet.

K těmto pracím patří: :

• zajištění průchodnosti vodních toků, odstraňování naplaveného materiálu z nepřístupných míst, rozrušování ledových ker a nápěchů, odstraňování konstrukcí bránících průtoku vody,
• výstavba protipovodňových hrází a mobilních hrazení,
• provizorní oprava a utěsňování narušených hrází vodních děl a hrazení vodních toků,
• zabránění zaplavení území zpětným vzdutím přes kanalizační vpusti,
• opatření proti znečištění vod nebezpečnými látkami.

Povodňové záchranné práce

Povodňovými záchrannými pracemi jsou technická a organizační opatření prováděná za povodně v bezprostředně ohrožených nebo již zaplavených územích k záchraně životů a majetku, zejména ochrana a evakuace obyvatelstva z těchto území, péče o ně po nezbytně nutnou dobu, zachraňování majetku a jeho přemístění mimo ohrožené území.

V rámci záchranných prací provádí jednotka SDH obce zejména:

• záchranu ohrožených osob, zvířat nebo majetku,
• plnění úkolů v oblasti ochrany obyvatelstva (varování, evakuace, nouzové přežití),
• zabránění vzniku dalších nebezpečí v souvislosti se zaplavováním objektů vodou, např. evakuace cenného nebo nebezpečného materiálu, zabránění vniknutí vody do objektu, snižování hladiny odčerpáváním vody.

Pomoc obyvatelstvu po povodni – likvidační práce

V rámci likvidačních prací se může jednotka SDH obce podílet na:

• odčerpávání vody ze zatopených prostor,
• odstraňování naplavenin, především v obytných prostorech a v prostorech, kde by případný další průběh povodně způsobil vznik dalších škod (koryta vodních toků, mostní pilíře, kanalizační vpusti apod.).
• obnově zdrojů pitné vody,
• sběru uhynulých zvířat.

K likvidačním pracím patří také vysoušení zdiva. K tomu lze využít elektrické kondenzační vysoušeče nebo teplovzdušná topidla. Jednotka by měla být schopna je používat i poradit občanům správný postup s vysoušečem.(Zásady používání vysoušečů jsou uvedeny v příloze 2.)

Uvedené činnosti při povodních provádí jak jednotky s místní působnosti tak i předurčené jednotky SDH obcí na postiženém území.

Ad 2 Varování obyvatelstva

O varování obyvatelstva je oprávněn rozhodnout:

• operační a informační středisko IZS (při nebezpečí z prodlení)
• starosta obce cestou OPIS, přímým spuštěním koncových prvků, využitím místního rozhlasu nebo jednotky SDH obce, obecní policie nebo k tomu předurčených dobrovolníků, megafonem nebo vozidlovým rozhlasovým zařízením, pochůzkovou činností a osobním kontaktem, SMS apod.,
• velitel zásahu – při nebezpečí z prodlení cestou OPIS nebo přímým spuštěním koncových prvků, megafonem nebo vozidlovým rozhlasovým zařízením, pochůzkovou činností, osobním kontaktem jemu podřízených sil apod.

K zabezpečení varování jednotka:

• převezme základní pokyny k varování a informování od orgánu, který rozhodl o provedení varování (obsahují informace o vzniku mimořádné události, vymezení oblasti ohrožení a varování, způsobu provedení varování a informování, pokynech chování obyvatelstva, způsobu ověření průniku varovného signálu),
• zahájí činnost v určených částech obce,
• využívá dostupné technické prostředky,
• provádí opakování varování a informování,
• provádí ověřování průniku a pochopení informací obyvatelstvem.

Členové jednotky:

1. znají způsob a místo odkud se standardním způsobem provádí varování a informování obyvatelstva, umí obsluhovat toto zařízení a znají jeho dosah v obci,
2. jsou schopni předat informaci o hrozícím nebezpečí a následných režimových opatřeních,
3. provádí varování obyvatelstva (osobním kontaktem, mobilním rozhlasovým zařízením apod..) v místech, kde není zajištěno varování standardním způsobem.

Tyto úkoly plní především jednotky s místní působností.

Ad 3 Evakuace

Při realizaci evakuace je nutné rozlišovat zda jde o objektovou či plošnou evakuaci.

Objektová evakuace

Pravidla a způsob evakuace v objektech stanoví požární evakuační plán. Kromě evakuačního plánu jsou pro některé areály podniků zpracovány vnitřní havarijní plány se stanovenými zásadami pro evakuaci.

Při evakuaci osob z objektu je třeba po příjezdu na místo zásahu zajistit spolupráci s odpovědnými osobami provozovatele objektu z hlediska řízení evakuace a získání potřebných informací o objektu; evakuace má být vedena po únikových cestách a v souladu s evakuačním plánem.

Průzkumem je nutné zjistit:

• rozsah již provedené evakuace osob a další potřebu evakuace osob,
• stav únikových cest a východů z objektu, zda únikové cesty jsou volné a nejsou ohroženy unikajícími zplodinami hoření,
• možnost využití evakuačních výtahů,
• místa ovládání požárně bezpečnostních zařízení, zda byla tato zařízení uvedena do provozu a zda jsou funkční.

Při provádění evakuace lze využít vnitřního rozhlasu nebo ručních megafonů a zajistit tím podávání informací evakuovaným osobám. Při evakuaci se nesmí zapomenout na kontrolu průběhu a výsledku evakuace v objektu (je nutné zajistit kontrolu úplnosti evakuace osob z ohroženého prostoru), zajištění střežení evakuovaných prostor, objektu nebo evakuovaného materiálu a přijmout opatření k uzavření objektu pro nežádoucí osoby.

Po provedení objektové evakuace je nutné zabezpečit pro evakuované osoby přechodnou nezbytnou péči. Jde o dohled nad evakuovanými osobami (zejména dětmi, nemocnými), které jsou dočasně umístěné v náhradních prostorech (bezpečná část objektu, autobus, kontejner nouzového přežití)

Plošná evakuace

Provádí se z více než jednoho objektu (např. část obce). Za organizaci evakuace obyvatelstva v obci odpovídá starosta obce, který ji organizuje v dohodě s velitelem zásahu a s HZS kraje.

Po nařízené evakuaci obyvatel obce se jednotka SDH obce podílí zejména na:

• varování obyvatelstva a předání pokynů a informací k opuštění místa ohrožení (zejména tam, kde není zaručená slyšitelnost varovacího systému),
• poskytování doplňujících informací evakuovanému obyvatelstvu, zejména postup při opuštění obydlí, obsah evakuačního zavazadla (Obsah evakuačního zavazadla je uveden v příloze č. 3),
• poskytnutí pomoci osobám se zdravotním postižením a starým lidem,
• vytýčení evakuační trasy (činnost na kontrolních bodech k usměrňování dopravy),
• kontrolování úplnosti provedení evakuace,
• zajištění doprovodu nebo přesunu evakuovaných osob,
• provádění prvotní evidence evakuovaných osob,
• zajišťování laické zdravotnické pomoci.

V případě nutnosti zřídit evakuační středisko se členové jednotek SDH obcí podílí na:

• zřízení evakuačního střediska, zejména jeho vybavení,
• základní evidenci evakuovaných osob,
• dovozu a výdeji prostředků k zajištění nouzového přežití (deky, potraviny, apod.),
• laické zdravotnické pomoci,
• první psychické pomoci.

Předurčená jednotka:

• umí zvolit místo pro soustředění evakuovaných osob a umí jej organizovat a obsluhovat,
• dovede zabezpečit obsluhu samostatného evakuačního střediska (označení, evidence osob, poskytování základních informací),
• členové jednotky znají základní zásady pro manipulaci se zvířaty spojené s evakuací obyvatel.

Ad 4 Nouzové přežití a humanitární pomoc

Jednotka s místní působností je schopna:

• zřídit provizorní místo pro soustředění osob (do 30 osob) a zajistit péči o ně po dobu 6 hodin (přístřeší, světlo, teplo strava) s využitím objektů v obci,
• odhadnout potřeby pro zásobování obyvatel a humanitární pomoc,
• podílet se na informování obyvatelstva o nebezpečích vyplývajících z výpadku dodávky plynu nebo elektrické energie,
• zřídit a obsluhovat místo pro výdej užitkové vody.

Předurčené jednotky jsou schopny zvládnout:

• stavbu stanů pro nouzové přežití obyvatel (do 50 osob) včetně zajištění jejich osvětlení a vytápění nebo pomoc při budování a obsluze základny humanitární pomoci,
• obsluhu kontejneru pro nouzové přežití,
• budování sociálních zařízení pro evakuované osoby,
• dovoz a výdej stravy,
• výdej náhradních oděvů,
• pomoc při zajištění stravy v nouzových podmínkách,
• evidence ubytovaných osob.

V případě zřizování míst nouzového ubytování plní jednotky obdobné úkoly jako při zřizování evakuačního střediska. V praxi je zpravidla evakuační středisko současně místem nouzového ubytování.

Ad 5 Opatření při úniku nebezpečných látek

Při úniku nebezpečné látky se provádí záchrana a evakuace osob z nebezpečné zóny.

Jednotky SDH obcí se mohou (kromě evakuace) podílet, zejména na:

• varování a informování obyvatelstv,
• poskytnutí informací o improvizované ochraně,
• dekontaminaci.

Členové předurčených jednotek umí používat speciální ochranné prostředky a detekční prostředky ve svém vybavení pro práci v nebezpečné zóně.

Ad 6 Dekontaminace

Hasičský záchranný sbor používá k dekontaminaci osob stanoviště dekontaminace osob, malou koupací soupravu a provizorní způsoby dekontaminace s využitím hadic a rozdělovače, pomocí žebříků, s využitím cisternových automobilových stříkaček a nastavovacích žebříků.

Na místě zásahu rozhoduje o provedení hromadné dekontaminace velitel zásahu.

Členové jednotky SDH obce:

• znají organizaci místa pro provádění dekontaminace obyvatelstva,
• jsou schopni provádět vybrané činnosti mimo nebezpečnou zónu při provádění dekontaminace obyvatel (výdej náhradních oděvů apod.),
• jsou schopni zahájit dekontaminaci techniky a terénu s využitím improvizovaných prostředků a se zřetelem na nebezpečí.

Předurčené jednotky znají:

• organizaci místa pro dekontaminaci obyvatelstva (50 a více osob),
• výdej náhradních oděvů a ochranných pomůcek,
• dekontaminaci techniky pomocí rámů a kartáčů,
• dekontaminaci zasahujících jednotek nebo složek IZS.

Ad 7 Zajištění narušených konstrukcí

K podpírání nebo zajišťování narušených konstrukcí je možno využít standardní zajišťovací prvky (od výrobců nebo dodavatelů těchto systémů) nebo provizorního zajištění pomocí dřevěných prvků. Dřevěné prvky k provizornímu způsobu zajištění bývají zpravidla dostupné a lze jimi operativně zajistit narušenou konstrukci. Pro zajišťování konstrukcí dřevěnými prvky se využívají kuláče, půlkuláče, kůly, hranoly, fošny, desky, klíny, latě, tesařské skoby, hřebíky.

Stěny výkopů a pracovních jam je nutné zajistit pomocí dřevěných konstrukcí tzv. pažení. Pro vytvoření konstrukce pažení se zpravidla používají fošny, hranoly a kuláče.

K provizornímu zajištění narušených střešních konstrukcí dochází zpravidla po událostech typu vichřice, krupobití, pád stromu na střechu, požár apod. Pokud dojde pouze k odtržení střešní krytiny a nosná část zůstane nepoškozená, provádí se pouze zakrytí střechy proti povětrnostním vlivům pomocí krycích plachet z PVC. Plachta se fixuje ke stávající střešní konstrukcí pomocí hřebíků a latí.

Pokud dojde k narušení nosných prvků střešní konstrukce je provizorní zajištění střechy pracovně i časově náročnější. V tomto případě lze zhotovit prozatímní střešní konstrukci vyrobenou z hranolů a latí, kterou je možno následně pokrýt plachtou PVC.

Ad 8 Posttraumatická péče a psychosociální pomoc

Podle charakteru mimořádné události a konkrétní situace na místě zásahu velitel zásahu při poskytování psychosociální pomoci určí některého hasiče pro poskytnutí psychosociální pomoci zasaženým osobám. Určený hasič jedná se zasaženou osobou i s ohledem na případnou návaznost na další pomoc a spolupráci (tj. rodina, psycholog, člen týmu posttraumatické péče apod.),

Dle vývoje situace a vznikajících potřeb dále zajistí:

• vhodné osoby na místě události, členy rodiny, sousedy nebo jiné složky IZS,
• zapojení orgánů obce do psychosociální pomoci,
• ostatní členy jednotky nebo další příslušníky HZS kraje nezařazené v jednotce,
• členy týmu posttraumatické péče,
• psychologa HZS kraje nebo psychologa jiné složky IZS,
• spolupracující NNO a ostatní subjekty v oblasti psychosociální pomoci.