Orgány obce zajišťují připravenost obce na mimořádné události a krizové situace. Patří zde např. ochrana před požáry, ochrana před povodněmi, ochrana veřejného pořádku a další. Obec se rovněž podílí na provádění záchranných a likvidačních prací a na ochraně obyvatelstva.

Pro plnění úkolů v oblasti bezpečnosti může obec, resp. její orgány, zřizovat obecní policii, jednotku sboru dobrovolných hasičů obce, zařízení civilní ochrany, krizový štáb obce a povodňové orgány obce.

V rámci připravenosti na mimořádné a krizové situace má obec za povinnost seznamovat právnické a fyzické osoby:

• s charakterem možného ohrožení v obci,
• s připravenými opatřeními k záchranným a likvidačním pracím,
• s připravenými krizovými opatřeními,
• opatřeními ochrany obyvatelstva a se způsobem jejich provedení.

Ochrana obce před požáry

Obec plní povinnosti uložené zákonem o požární ochraně [7] obdobně, jako právnické osoby.

Obec v samostatné působnosti na úseku požární ochrany zejména:

• zřizuje jednotku sboru dobrovolných hasičů obce, pečuje o její akceschopnost zabezpečuje odbornou přípravu členů jednotky a její materiální a finanční potřeby,
• zabezpečuje výstavbu a údržbu objektů požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, zejména pro potřeby svého územního obvodu,
• zpracovává stanovenou dokumentaci požární ochrany,
• zřizuje ohlašovnu požárů a další místa, odkud lze hlásit požár,
• zabezpečuje zdroje vody pro hašení požárů a jejich trvalou použitelnost,
• organizuje preventivně výchovnou činnost,
• obecně závaznou vyhláškou vydává požární řád obce,
• stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany při akcích, kterých se zúčastní větší počet osob.

Dokumentaci požární ochrany obce tvoří např.:

• dokumentace o zřízení jednotky SDH obce,
• řád ohlašovny požárů,
• dokumentace k zabezpečení preventivně výchovné činnosti,
• požární řád obce,
• dokumentace k zabezpečení požární ochrany při akcích s účastí většího počtu osob.

Ochrana obce před povodněmi

Ochranou před povodněmi se rozumí činnosti a opatření k předcházení a zvládnutí povodňového rizika v ohroženém území. Zajišťuje se systematickou prevencí a operativními opatřeními. Operativní opatření jsou zabezpečována podle povodňových plánů a při vyhlášení krizového stavu podle krizových plánů.
Účastníkem ochrany před povodněmi jsou povodňové orgány. Jsou to zákonem [11] definované instituty oprávněné k řízení, organizaci a kontrole opatření k ochraně před povodněmi. Obecně rozlišujeme povodňové orgány pro období mimo povodeň a pro období trvání povodně.

Povodňovým orgánem obce mimo povodeň je zpravidla obecní úřad. Ten v rámci zabezpečení úkolů při ochraně před povodněmi zejména:

• zpracovává povodňový plán obce a předkládá jej správci povodí; v případě drobných vodních toků, jejich správci,
• provádí povodňové prohlídky,
• zajišťuje pracovní síly a věcné prostředky na provádění záchranných prací a zabezpečení náhradních funkcí v území,
• prověřuje připravenost účastníků ochrany podle povodňových plánů,
• organizuje a zabezpečuje hlásnou povodňovou službu a hlídkovou službu,
• provádí prohlídky po povodni,
• zjišťuje rozsah a výši povodňových škod,
• zjišťuje účelnost provedených opatření,
• podává zprávu o povodni povodňovému orgánu obce s rozšířenou působností,
• vede záznamy v povodňové knize.

Povodňovým orgánem obce za povodně je povodňová komise, kterou zřizuje obecní rada. Předsedou povodňové komise obce je starosta obce. Další členy komise jmenuje z členů obecního zastupitelstva, zástupců právnických osob a fyzických osob, kteří jsou způsobilí k provádění opatření, popřípadě pomoci při ochraně před povodněmi.

Povodňová komise se za povodně řídí povodňovým plánem. V době povodně může činit opatření a vydávat operativní příkazy k zabezpečení ochrany před povodněmi.

Mimořádné pravomoci povodňové komise začínají vyhlášením druhého nebo třetího stupně povodňové aktivity a končí odvoláním těchto stupňů.

Povodňová komise může za povodně přijímat zejména následující opatření:

• zabezpečuje varování právnických a fyzických osob v obci,
• vyhlašuje a odvolává stupně povodňové aktivity v rámci územní působnosti,
• informuje o nebezpečí a průběhu povodně povodňové orgány sousedních obcí a povodňový orgán obce s rozšířenou působností,
• organizuje, řídí, koordinuje a ukládá opatření na ochranu před povodněmi podle povodňových plánů,
• vyžaduje od orgánů, právnických a fyzických osob osobní a věcnou pomoc,
• zabezpečuje evakuaci, dočasné ubytování, stravování a návrat evakuovaných občanů,
• zajišťuje nutnou hygienickou a zdravotnickou péči,

organizuje náhradní zásobování, dopravu a další povodní narušené funkce v území.

Dokumentace obce pro řešení ochrany před povodní

K nejčastěji vedeným dokumentům na úrovni obce patří Povodňový plán obce a Povodňová kniha.

Povodňový plán je základním dokumentem územního celku k ochraně před povodněmi. Slouží ke koordinaci činností v daném území za povodně. Obsahuje organizační a technická opatření, potřebná k odvrácení nebo zmírnění škod při povodni na životech a majetku občanů a společnosti a na životním prostředí. Obsahuje zejména:

• způsob zajištění včasných a spolehlivých informací o vývoji povodně,
• možnosti ovlivnění odtokového režimu,

organizaci a přípravu zabezpečovacích prací.

Dále jsou zde uvedeny:

• stanovené směrodatné limity stupňů povodňové aktivity,
• postup včasné aktivace povodňové komise,
• zabezpečení hlásné a hlídkové služby,
• postupy při ochraně objektů před povodněmi,
• příprava a organizace záchranných prací,
• způsob zajištění povodní narušených základních funkcí v objektech a v území.

Samostatnou přílohou povodňového plánu může být výpis z Plánu ochrany území pod vodním dílem před zvláštní povodní. A to v případě, že obec pod vodním dílem může být zvláštní povodni ohrožena. Jako samostatné přílohy jsou i povodňové plány vlastníků nemovitostí.

Povodňový plán obce zpracovává povodňový orgán obce, v jehož územním obvodu může k povodni dojít.

Povodňová kniha je pracovní deník, který vedou povodňové orgány a organizace, jimž to ukládá zákon o vodách. V obci záznamy v povodňové knize provádí povodňový orgán obce. Zápisy do povodňové knihy provádějí pověřené osoby, které jsou povinny každý zápis podepsat. Zápis obsahuje zejména:

• doslovné znění přijatých zpráv s uvedením odesílatele, způsobu a doby převzetí zprávy (např. záznam telefonátu),
• doslovné znění odeslaných zpráv s uvedením jejich pramene, adresátů, způsobu a doby odeslání,
• veškeré příkazy/pokyny (jejich obsah),
• popis provedených opatření,
• výsledky povodňových prohlídek.

Veřejný pořádek v obci

K povinnostem obcí patří zajišťování veřejného pořádku. Obec může v samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou stanovit např.:

• které činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v obci nebo být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku, lze vykonávat pouze na místech a v čase vyhláškou určených, nebo na některých veřejných prostranstvích v obci zákaz konání takovýchto činností,
• podmínky k zajištění veřejného pořádku při pořádání, průběhu a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků, včetně tanečních zábav a diskoték,
• podmínky k udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, k ochraně životního prostředí, zeleně v zástavbě a ostatní veřejné zeleně a k užívání zařízení obce sloužících potřebám veřejnosti.

Při zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku může starosta obce požadovat spolupráci od Policie ČR. K řešení záležitostí bezpečnosti a veřejného pořádku může obec zřídit obecní policii.

Úkoly obce v krizovém řízení

Úkoly v krizovém řízení na úrovni obcí plní zejména starosta obce a obecní úřad.

Starosta obce zajišťuje připravenost obce na řešení krizových situací. Pro plnění těchto úkolů a úkolů při řešení krizových situací může zřídit krizový štáb obce jako svůj pracovní orgán.

Za krizové situace zajišťuje starosta obce provedení stanovených krizových opatření v podmínkách správního obvodu obce, a dále zejména:

• zabezpečuje varování a informování osob nacházejících se na území obce před hrozícím nebezpečím,
• nařizuje a organizuje evakuaci osob z ohroženého území obce,
• organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatelstva.

Obecní úřad v rámci úkolů v krizovém řízení zejména:

• organizuje přípravu obce na krizové situace,
• poskytuje obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podklady ke zpracování krizového plánu obce s rozšířenou působností,
• vede za krizových situací evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob,
• podílí se na zajištění veřejného pořádku,
• plní další úkoly stanovené krizovým plánem obce s rozšířenou působností.

Krizový štáb obce je pracovním orgánem starosty obce pro přípravu na krizové situace a jejich řešení. Tvoří jej starosta obce a další členové krizového štábu. Starosta obce je předsedou krizového štábu.

Orgány krizového řízení obce nemají zákonnou povinnost zpracovávat dokumentaci, která by jim pomohla připravit se na řešení mimořádných událostí, resp. krizových situací v obci. V podmínkách Moravskoslezského kraje se upřednostňuje zpracování tzv. krizové karty obce, která má poskytnout orgánům krizového řízení obce jednoduchý nástroj se základními údaji, využitelnými pro jejich rozhodování při likvidaci následků mimořádných událostí a řešení krizových situací v obci.

Krizová karta obce obsahuje údaje, které jsou uvedeny v tabulkách a na mapových podkladech:

A. Tabulky obsahují základní kontakty, tísňové linky, havarijní služby, rizika v obci, varování a informování obyvatel obce, způsoby zabezpečení evakuace, možnosti a kapacity obce pro řešení krizových situací a dalších mimořádných událostí, seznamy členů povodňové komise, evakuační komise a další údaje)

B. Mapové podklady obsahují zdroje rizik a významné objekty v obci.

(Vzor krizové karty obce je uveden v příloze 1)