Ochrana obyvatelstva má v současné době vytvořeny nezbytné předpoklady pro svoje zabezpečení a další rozvoj:

• jsou stanoveny právní normy pro realizaci opatření ochrany obyvatelstva,
• organizační struktury pro řízení opatření ochrany obyvatelstva jsou stabilizovány a funkční, popř. jsou vytvářeny podmínky pro zabezpečení jejich fungování, zejména na nejnižších stupních řízení veřejné správy či v podnicích,
• výkonné složky pro realizaci opatření ochrany obyvatelstva jsou stanoveny právními předpisy, jsou vytvořeny předpoklady pro jejich přípravu na řešení konkrétních úkolů ochrany obyvatelstva,
• jsou stanoveny směry dalšího rozvoje ochrany obyvatelstva.

Právní normy       

Základní právní normou, podle které jsou realizovány úkoly ochrany obyvatelstva v současnosti je zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.

Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Tento zákon [5] vymezuje působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků, práva a povinnosti právnických a fyzických osob při ochraně obyvatelstva.

Jsou zde stanovena konkrétní práva a povinnosti v oblasti ochrany obyvatelstva ministerstvům a jiným ústředním správním úřadům, generálnímu ředitelství hasičského záchranného sboru, hasičským záchranným sborům krajů, orgánům krajů, obcí s rozšířenou působností, orgánům obcí a právnickým a fyzickým osobám.

Zákon č. 239/2000 uvádí definici „ochrany obyvatelstva“

OCHRANA OBYVATELSTVA - plnění úkolů civilní ochrany*,zejména varování, evakuace, ukrytí a nouzové přežití obyvatelstva a plnění dalších opatření k zabezpečení jeho života, zdraví a majetku

*Čl. 61 Dodatkového protokolu k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů, přijatého v Ženevě dne 8. června 1977 (Protokol I) a publikovaného sdělením FMZV pod. Č. 168/1991 Sb.

Vyhláška č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva

Zákon č.239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému ukládá vydání této vyhlášky ministerstvu vnitra, resp. generálnímu ředitelství hasičského záchranného sboru.

Vyhláška stanovuje [6]:

• postup při zřizování zařízení civilní ochrany a při odborné přípravě jejich personálu,
• způsob informování právnických a fyzických osob o charakteru možného ohrožení, připravovaných opatřeních a způsobu jejich provedení,
• technické, provozní a organizační zabezpečení jednotného systému varování a vyrozumění a způsob poskytování tísňových informací,
• způsob provádění evakuace a jejího všestranného zabezpečení,
• zásady postupu při poskytování úkrytů a způsob a rozsah individuální ochrany obyvatelstva,
• požadavky ochrany obyvatelstva v územním plánování a stavebně technické požadavky na stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany.

Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů

Z hlediska ochrany obyvatelstva jsou zde významná ustanovení, která ukládají jednotkám požární ochrany plnit úkoly na úseku civilní ochrany a ochrany obyvatelstva [7].

Vyhláška č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany

V této vyhlášce jsou taxativně stanoveny úkoly, které jednotky požární ochrany při zásahu provádí nebo na kterých se podílí [8]. Jednotky požární ochrany na úseku civilní ochrany a ochrany obyvatelstva:

• zdolávají požáry,
• provádí záchranné a likvidační práce,
• podílí se na evakuaci obyvatel,
• podílí se na označení oblastí s výskytem nebezpečných látek,
• podílí se na varování obyvatel,
• podílí se na dekontaminaci postižených obyvatel nebo majetku,
• podílí se na humanitární pomoci obyvatelstvu a zajištění podmínek pro nouzové přežití.

V souladu s uvedenou vyhláškou je možné zvýšit základní početní stav členů jednotky sboru dobrovolných hasičů (SDH) obce o potřebný počet osob, které budou plnit úkoly ochrany obyvatelstva (ve skupině nebo v družstvu).

Organizační struktury pro řízení opatření ochrany obyvatelstva

Na plnění opatření ochrany obyvatelstva se podílí orgány státní správy, orgány územních samosprávných celků, právnické osoby, podnikající fyzické osoby a fyzické osoby.

Rozhodující řídící a koordinační roli má Hasičský sbor České republiky, který plní úkoly stanovené ministerstvu vnitra a úkoly stanovené orgánům krajů a obcí s rozšířenou působností [5].

Na centrální úrovni plní tyto úkoly generální ředitelství hasičského záchranného sboru ČR, které:

• sjednocuje postupy ministerstev, krajských úřadů, obecních úřadů, právnických a fyzických osob,
• zpracovává koncepci ochrany obyvatelstva,
• zajišťuje a provozuje jednotný systém varování a vyrozumění,
• organizuje instruktáže a školení v oblasti ochrany obyvatelstva,
• stanoví, po projednání s Ministerstvem pro místní rozvoj, stavebně technické požadavky na stavby určené k ochraně obyvatelstva,
• rozhoduje v dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí o humanitární pomoci poskytované státem do zahraničí a zapojování do mezinárodních záchranných operací,
• usměrňuje postup při zřizování zařízení civilní ochrany.

Na krajské úrovni a na úrovni obcí s rozšířenou působností plní tyto úkoly hasičský záchranný sbor kraje, který:

• sjednocuje postupy územních správních úřadů v oblasti ochrany obyvatelstva,
• zabezpečuje varování a vyrozumění,
• organizuje zjišťování a označování nebezpečných oblastí, provádění dekontaminace a dalších ochranných opatření,
• organizuje a koordinuje evakuaci, nouzové ubytování, nouzové zásobování pitnou vodou, po­travinami a dalšími nezbytnými prostředky k přežití obyvatelstva,
• organizuje a koordinuje humanitární pomoc,
• organizuje hospodaření s materiálem civilní ochrany,
• vede evidenci a provádí kontrolu staveb civilní ochrany a staveb dotčených požadavky civilní ochrany,
• je dotčeným orgánem v územním a stavebním řízení z hlediska ochrany obyvatelstva,
• organizuje instruktáže a školení v oblasti ochrany obyvatelstva,
• usměrňuje postup při zřizování zařízení civilní ochrany a při odborné přípravě jejich personálu v kraji,
• zabezpečuje preventivně výchovnou, propagační a ediční činnost na úseku ochrany obyvatelstva.

Na úrovni obcí plní starosta obce a obecní úřad zejména tyto úkoly:

• zajišťuje varování, evakuaci a ukrytí osob před hrozícím nebezpečím,
• organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití,
• eznamuje právnické a fyzické osoby v obci s charakterem možného ohrožení obyvatel, s připravenými záchrannými a likvidačními pracemi a ochranou obyvatelstva.

K plnění úkolů ochrany obyvatelstva je obec oprávněna zřizovat zařízení civilní ochrany.

Z hlediska ochrany obyvatelstva je obec považována za dotčený orgán ve stavebním a územním řízení.

Na úrovni právnických osob a podnikajících fyzických osob zahrnutých do havarijních plánů je zabezpečováno:

• informování zaměstnanců o hrozících mimořádných událostech a plánovaných opatřeních,
• varování, evakuace, popřípadě ukrytí,
• organizování záchranných prací,
• organizování přípravy k sebeochraně a vzájemné pomoci.

K plnění úkolů ochrany obyvatelstva mohou zřizovat zařízení civilní ochrany.

Výkonné složky pro realizaci opatření ochrany obyvatelstva

Na realizaci konkrétních opatření ochrany obyvatelstva se podílí celá řada sil a prostředků organizovaných na různých úrovních veřejné správy nebo složkami Integrovaného záchranného systému.

Složky integrovaného záchranného systému se dělí na základní a ostatní.

Základními složkami integrovaného záchranného systému jsou:

• Hasičský záchranný sbor ČR a jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany,
• Zdravotnická záchranná služba,
• Policie ČR.

Charakteristické pro základní složky je, že jsou schopny rychle a nepřetržitě zasahovat, mají celoplošnou působnost na území celého státu, zajišťují nepřetržitou pohotovost a obsluhují telefonní linky tísňového volání (112,150,155,158) pro příjem ohlášení vzniku mimořádné události, její vyhodnocení a neodkladný zásah v místě mimořádné události.

Ostatními složkami integrovaného záchranného systému jsou:

• vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil (Armáda ČR),
• ozbrojené bezpečnostní sbory (např. obecní policie),
• ostatní záchranné sbory (např. Báňská záchranná služba),
• orgány ochrany veřejného zdraví (hygienické stanice),
• havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby (komunální služby, havarijní služby v energetice, plynárenství,…),
• zařízení civilní ochrany,
• neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím.

Charakteristické pro ostatní složky je, že poskytují při záchranných a likvidačních pracích plánovanou pomoc na vyžádání.

Stálé orgány pro koordinaci složek integrovaného záchranného systému jsou operační a informační střediska integrovaného záchranného systému, kterými jsou operační a informační střediska hasičského záchranného sboru kraje a operační a informační středisko generálního ředitelství hasičského záchranného sboru.

Základním posláním Hasičského záchranného sboru je chránit životy a zdraví obyvatel a majetek před požáry a poskytovat účinnou pomoc při mimořádných událostech. Hasičský záchranný sbor je hlavním koordinátorem a páteří integrovaného záchranného systému. Kromě organizačního zajišťování činnosti integrovaného záchranného systému, připravuje návrhy právních předpisů nebo návrhy změn stávajících dokumentů. Při plnění svých úkolů spolupracuje s ostatními složkami integrovaného záchranného systému, správními úřady a jinými státními orgány, orgány samosprávy, právnickými a fyzickými osobami, neziskovými organizacemi a sdruženími občanů.

Základní náplní činnosti zdravotnické záchranné služby je zajišťování odborné přednemocniční neodkladné péče u stavů ohrožujících lidský život. Ta je zajišťována prostřednictvím operačních středisek, která přijímají a vyhodnocují tísňové výzvy na lince 155 a posádkami záchranářských vozidel v terénu, vyjíždějících ze sítě výjezdových stanovišť po celé zemi.

V rámci IZS provádí policie zejména tyto úkony:

• uzavírá objekty a oblasti, reguluje vstup a opuštění budov a oblastí osobami,
• reguluje dopravu v oblasti mimořádné události,
• šetří okolnosti vzniku mimořádných událostí a objasňuje jejich příčiny,
• plní úkoly v souvislosti s identifikací zemřelých osob,
• chrání movitý a nemovitý majetek v oblasti mimořádné události a zamezuje trestné činnosti v oblasti.

V souladu se zákonem [5] je dána možnost obcím a právnickým a podnikajícím fyzickým osobám zřizovat tzv. zařízení civilní ochrany. Tato zařízení by měla sloužit např. k zajištění evakuace, nouzového přežití a organizování humanitární pomoci, k provádění prací spojených s vyprošťováním osob a k odstraňování následků mimořádných udá­lostí apod. V praxi byla možnost zřizovat tato zařízení využívána jen sporadicky.

Jedním z důvodů proč bylo neefektivní tato zařízení civilní ochrany vytvářet, je zákonem [7] dána povinnost, plnit úkoly civilní ochrany a ochrany obyvatel jednotkami požární ochrany. Tyto jednotky mají stanoveny v podstatě stejné úkoly jako zařízení civilní ochrany [8], mají zavedený systém výjezdů k zásahu a jsou významné pro plnění úkolů ochrany obyvatelstva zejména v obcích, protože prakticky každá obec jednotku požární ochrany zřizuje.

Jednotky požární ochrany, včetně jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí, jsou nejefektivnější a nejmasovější výkonnou složkou v oblasti ochrany obyvatelstva.

Občanská sdružení, spolky a neziskové organizace v ochraně obyvatelstva

Dobrovolní hasiči jsou převážně organizováni ve Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska (SH ČMS), menší počet je organizován v Moravské hasičské jednotě a České hasičské jednotě. Činnost SH ČMS je zaměřena prioritně do oblasti poskytování odborné pomoci v oblasti ochrany před požáry a zdolávání mimořádných událostí. Nabízí pomoc veřejnosti, zejména obcím, státním orgánům, fyzickým a právnickým osobám při:

• preventivní činnosti,
• odborné přípravě, zejména velitelů, strojníků, dalších specialistů v jednotkách, preventistů a odborně způsobilých osob,
• práci s mládeží,
• publikační činnosti,
• organizování vzdělávacích, kulturních, sportovních a jiných akcí pro členy i pro občany,
• plnění úkolů ochrany obyvatelstva.

Mezi aktivity Českého červeného kříže patří bezpříspěvkové dárcovství krve, humanitární pomoc, pátrací služba, výuka první pomoci, dobrovolná pečovatelská služba a pomoc při hromadné evakuaci. Činnost humanitárních jednotek ČČK je zaměřena na:

• první pomoc, lékařskou a ošetřovatelskou péči,
• pomoc při evakuaci,
• pomoc při nouzovém stravování, ošacení a ubytování,
• humanitární pomoc,
• psychologickou pomoc.

Vodní záchranná služba ČČK je kolektivním členem ČČK. Provádí preventivně záchrannou činnost na vodních lokalitách ČR. Dále poskytuje kvalifikovanou předlékařskou první pomoc ve stanicích a ošetřovnách, kterých je v ČR 60.

Svaz záchranných brigád kynologů České republiky je občanským sdružením a je nejpočetnější organizací v České republice zabývající se výcvikem záchranných psů. Rozvíjí svoji činnost především pro potřeby praktického využití psů při záchranných pracích jak v České republice, tak i jinde ve světě. Pro nasazení svých psovodů do akcí vytváří svaz pohotovostní jednotku a trvale ji udržuje na požadované odborné úrovni.

Horská služba při výkonu své činnosti zejména:

• vytváří podmínky pro bezpečnost návštěvníků hor,
• provádí instalaci a údržbu výstražných a informačních zařízení,
• informuje veřejnost o povětrnostních a sněhových podmínkách na horách a opatřeních horské služby k zajištění bezpečnosti na horách,
• provádí hlídkovou činnost na hřebenech, sjezdových tratích, pohotovostní službu na stanicích a domech horské služby,
• provádí lavinová pozorování,
• poskytuje první pomoc a zajišťuje transport raněných v horách,
• organizuje a provádí záchranné a pátrací akce v horském terénu.

Aktivní záloha je součástí zálohy ozbrojených sil České republiky zřízené na základě zákona č. 585/2004 Sb., branný zákon. Příslušníci Aktivní zálohy se několik týdnů v roce věnují vojenskému výcviku. V případě potřeby jsou jednotky Aktivní zálohy na základě rozhodnutí vlády nasazeny do akce. Jejich typickými úkoly jsou pomoc při živelních pohromách a ostraha objektů důležitých pro obranu státu v případě zhoršení bezpečnostní situace.

K úkolům občanského sdružení ADRA patří:

• poskytování fyzické, psychické, popř. duchovní pomoci obětem mimořádné události,
• zajišťování humanitární pomoci,
• poskytování ubytovacích kapacit ve vlastních ubytovnách,
• přeprava nákladů a osob,
• skladování šatstva,
• organizování brigád mladých lidí při odstraňování následků mimořádných událostí.

Armáda spásy je mezinárodní organizací s ústředím v Londýně, která působí od roku 1919. Věnuje se péči o sociálně slabé (lidé bez domova, střediska sociální péče pro propuštěné vězně, domy pro matky s dětmi). Při mimořádných událostech lze využít její ubytovny a výdej ošacení a stravování postiženým osobám.

Česká katolická charita vznikla v ČR po roce 1918 a pomáhala zejména ve zdravotnictví, pečovala o mládež v dětských domovech a sirotčincích, o staré, nemocné a postižené osoby. Má přes 200 stálých pracovníků a tisíce dobrovolníků. Formy pomoci při mimořádných událostech jsou především materiální pomoc (oblečení, přikrývky, sběr humanitární pomoci) a pomoc postiženým ( bez přístřeší, ošetřovatelská služba apod.)

Ostatní složkou IZS je také Armáda ČR. Její síly a prostředky armády lze použít:

• k záchranným pracím při mimořádných událostech nebo k likvidaci následků pohromy,
• k leteckému monitorování pohromy a monitorování radiační a chemické situace,
• k odstraňování jiného hrozícího nebezpečí za použití vojenské techniky,
• k plnění humanitárních úkolů civilní ochrany,
• k zabezpečení letecké zdravotnické dopravy,
• k zajištění letecké služby pátrání a záchrany,
• k zabezpečení letecké přepravy humanitární a zdravotnické pomoci.